Je zákon o prokazování původu majetku zbytečný?

25.10.2018 | , Finance.cz
Spotřebitel


Zákon o prokazování původu majetku platí od 1. prosince 2016, zanedlouho tedy „oslaví“ dva roky v praxi. Jisté je, že za prvních dvanáct měsíců ale úřady nedoměřily poplatníkům ani korunu. Vyzvaly přitom 11 lidí.

Už vás kontaktovali třeba z Finančního úřadu a ptali se, jak jste přišli k penězům? Může se to lehce stát. Od prosince 2016 platí Zákon po prokazování majetku, mají finanční orgány další pravomoc. Mohou vyzvat poplatníka k prokázání původu příjmů a majetku. Mohou to udělat v případě, když jmění přesahuje příjmy o více než 5 milionů Kč. Jestliže nebudete moct prokázat zdroje příjmu, stejně jako období, kdy jste obnos obdrželi a zdanili jej, vznikne tzv. nedoložený rozdíl. Ten bude zdaněn a může být navýšen o penále. Tento nástroj měl zvýšit příjmy národního rozpočtu.

Doměření daně bylo možné

Zákon prosadila Sobotkova vláda a podpořil jej prezident Zeman. Všichni hovořili o společenské poptávce, ale například odborná veřejnost jednohlasně říká, že zákon narušuje ústavní principy a může platit zpětně.

Z čeho se tedy vycházelo? Finanční úřady by měly být schopné vyměřit daň, pokud dojde k velkému nárůstu jmění a naopak malé sumě přiznaných příjmů. Tento nepoměr by se tedy měl dodatečně zdanit. Podle odborníků ale měly finanční úřady ještě před 1. prosincem 2016 nástroje k tomu, aby dokázaly tento nepoměr prověřit a dodatečně vyměřit daň i s případným penále.

Cesta do minulosti

Nad čím ale právníci a daňoví poradci kroutí hlavou, nejvíc je možnost cestování časem. Správce daně vás nesmí vyzvat, abyste se přiznával k finančním transakcím v tzv. prekludovaném zdaňovacím období, tedy v neplatném období, ve kterém nemá na kontrolu nárok, protože daň je možné doměřit zpětně tři roky před zahájením řízení. Jenže vy ponesete odpovědnost i za toto období, protože správce daně neví a nemůže vědět, kdy začalo ono prekludované období. Jinými slovy vás vyzve, abyste se zodpovídali za finanční jednání třeba i pět let nazpět, protože nesrovnalost byla zjištěna v minulých 36 měsících. Vy pak musíte nějakým potvrzením dokázat, že k ní došlo dřív, než před třemi lety a vztahuje se na vás „doba neplatnosti“. Že to asi bude náročná práce, o tom není sporu.

 

Příklad prokazování původu majetku

Pokud tedy finanční úřad poplatníka vyzve, aby doložil nesrovnalost mezi nárůstem svého jmění oproti vykázaným příjmům za období let 2015 až 2017, třeba ve výši deseti milionů Kč. Jestliže to neudělá, finanční úřad vyčíslí příjem třeba na 30 milionů Kč. No a je na poplatníkovi, aby prokázal zdroj příjmu a navíc i období, kdy peníze obdržel.

Jestliže třeba dostal před deseti lety finanční dar od již zemřelého příbuzného z Kanady a nemá na to písemně vůbec nic, bude mu částka dodatečně zdaněna. To je ale podle právních expertů ústavně problematické. A jestliže je poplatník povinen vést účetnictví, pak zákon stanoví jen pětiletou lhůtu na jeho uchování. Pokud zákon dovolí po této lhůtě jeho legální skartování, jen těžko pak někdo může chtít, aby se těmito dokumenty poplatník opět prokázal.

Penále 50 až 100 %

Pokud daň není včas přiznána, objevuje se na scéně penále. Jestliže poplatník „spolupracuje“, penále činí 50 %, v opačném případě hrozí stoprocentní penále. Tak jako tak jde o potrestání, a to dvěma pevnými sazbami. Jenže podle Nejvyššího správního soudu by mělo být penále, tedy trest, přiměřený. Toto posouzení ale právě dvě pevné sazby neumožňují, navíc posouzení spolupráce daňového poplatníka může být v těchto případech velmi sporné.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: Spotřebitel



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.