Nemocenská 2019: kdy bude náhrada mzdy od 1. dne?

04.01.2019 | , Finance.cz
DANĚ


Od 1. července 2019 se nejspíše zruší karenční doba a náhrady mzdy zaměstnavatelem budou opět vypláceny od 1. dne. Jak se změní odvody pro podnikatele? Na kolik vyjde tento krok státní kasu?

Pokud zaměstnance skolí nemoc, tak se ji většinou snaží rozchodit, protože první tři dny doma by zůstal bez příjmů. To se od poloviny roku 2019 může změnit, protože poslaneckou sněmovnou prošel návrh na zrušení karenční doby.

Také je váš monitor často pod sprchou kapek?

Rýma na monitoru

Zdroj: Shutterstock

Zrušení karenční doby: ano, či ne?

V říjnu poslanci schválili zrušení karenční doby (což jsou první tři dny, kdy zaměstnanec nedostává náhradu mzdy v nemoci). Zaměstnavatelé by tedy museli zaměstnancům vyplácet od 1. do 14. dne náhradu mzdy. Na oplátku by se jim snížil odvod nemocenského pojištění o 0,2 procentního bodu.

Levicová vláda ANO, ČSSD s podporou komunistů toto zrušení odůvodňuje tím, že se po zavedení karenční doby zvýšila dlouhodobá nemocnost v populaci a že Češi nezneužívají nemocenskou pro nabrání sil či místo dovolené. MPSV jako další faktory pro zrušení karenční doby uvádí to, že Češi začali přecházet nachlazení, které je oslabovala a měla neblahý vliv na jejich produktivitu a infikovaní zaměstnancí ještě nakazili další zaměstnance.

Nemocenskou musí schválit lékař!

Nemocenskou musí vždy schválit lékař. Ovšem i ti jsou proti zrušení karenční doby, protože se bojí, že i tak přetížené čekárny, budou praskat ve švech. Navíc řada lékařů uvádí, že nezaznamenali přecházení nemocí od svých pacientů, ani vyšší výskyt respiračních onemocnění kvůli nákaze na pracovištích.

Řada lékařů také tvrdí, že simulujícího člověka lze velmi špatně poznat a někdy se zkrátka jistí, kdyby se náhodou pacientovi přitížilo.

Tip: Jsou Češi simulanten banden?

Kdy se vyplácí náhrada mzdy v pracovní neschopnosti?

Jestli vás trápí rýmička či zápal plic a rozhodnete se jít "na paragraf", tak v současné době nedostanete první tři dny ani korunu. Tento krok zavedla pravicová vláda Mirka Topolánka (ODS), aby bojovala s velkým množstvím krátkodobých absencí zaměstnanců, které trápily zaměstnavatele napříč všemi obory.

Od 4. do 14. dne se můžete těšit na náhradu mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel. Výše náhrady mzdy závisí na vašem dosaženém průměrném výdělku, který jste dosáhl jako zaměstnanec v předchozím čtvrtletí. Náhrada mzdy má výši 60 % průměrného redukovaného výdělku.

 

Kdy se vyplácí nemocenská?

Od 15. dne vám nemocenskou hradí stát a to v následující výši:

  • od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti zaměstnanci náleží nemocenská ve výši 60 % z redukovaného vyměřovacího základu,
  • od 31. do 60. dne pracovní neschopnosti zaměstnanci náleží nemocenská ve výši 66 % z redukovaného vyměřovacího základu,

Dodejme, že nemocenská je vyplácená za každý kalendářní den.

Tip: Vypočítejte si nemocenskou

Dlouhodobá nemocnost

Dlouhodobá nemocnost trvá od 61. dne vaší nemoci a budete pobírat 72 % denního vyměřovacího základu.

Maximální délka nemocenské činí 380 dní.

Co znamená zrušení karenční doby pro firmy?

Zrušení karenční doby může být pro firmy výpadkem příjmů i zvýšením výdajů na zaměstnance, protože budou muset platit náhradu mzdy za platební neschopnost již od 1. do 14 dne, což je o tři dny více.

Vláda se ovšem snaží zaměstnavatelům trochu ulehčit a chystá se snížit o 0,2 procentního bodu nemocenské pojištění. Odvod se tedy sníží z dosavadních 2,3 % na 2,1 % hrubé mzdy, které odvádí za zaměstnance.

Dodání nemocenského lístku zpětně?

Zaměstnanec má povinnost dodat nemocenský lístek do 3 dnů od vzniku pracovní neschopnosti, takže zaměstnavatel mnohdy ani neví, kde je jeho zaměstnanec a co se s ním děje. To by se mohlo díky e-neschopenkám změnit, a zaměstnavatel by tak mohl vědět prakticky okamžitě, že jeho zaměstnanec byl u lékaře a je zneschopněn. Vláda se proto snaží e-neschopenky prosadit, ale řada lékařů je proti.

Kolik bude stát zrušení karenční doby státní kasu?

Ministryně financí Alena Schillerová uvádí, že zrušení karenční doby vyjde státní kasu na 1,5 miliardy korun v roce 2019, následně budou roční výdaje za tuto změnu přibližně 3 miliardy korun.

Sick days možným řešením?

Společnosti v České republice se brání proti zrušení karenční doby, protože se bojí, že se opět zvýší krátkodobá nemocnost a budou muset řešit více náhlých absencí, za které se špatně hledá náhrada.

Navíc čím dál více společností má zaveden systém tzv. sick days, kdy zaměstnanci mohou několikrát ročně (většinou 1x až 5x) pouze oznámit, že se necítí dobře a nedorazí do práce. Zaměstnavatel se dále nepídí po tom, jestli mají střevní chřipku nebo kocovinu po nočním tahu. V zahraničních firmách se jedná o běžnou praxi, která do Česka teprve proniká. Výhodou pro zaměstnance je to, že je za sick day placen tak, jako kdyby opravdu pracoval.

Zrušení karenční doby nicméně ještě neprošlo celým legislativním procesem a Senát odmítl její zrušení. Nicméně dá se očekávat, že vláda s komunisty v zádech má dost poslanců na prosazení této změny a rovněž prezident Zeman tuto změnu nejspíše podpoří.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4
Hlasováno: 15 krát

Články ze sekce: DANĚ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.