Mají vyšší sazby daní v Česku, či na Slovensku?

15.03.2019 | , Finance.cz
DANĚ


Sazby českých daních jsou často kritizovány a navrhované změny v českém daňovém systému jsou mnohdy nepochopitelné. Jak jsou na tom sazby českých daní ve srovnání s těmi slovenskými?

Se Slovenskem jsme ještě před "pár lety" tvořili společný stát, ale od rozdělení Československa obě republiky ušly dlouhou a klikatou cestou. Slovensko, i přes horší výchozí pozici, nás dohání téměř ve všech směrech - v růstu HDP, mezd i ve výši důchodů. Naopak naši východní sousedé lehce zaostávají za Českou republikou v kvalitě školství, zdravotní péče nebo v počtu nezaměstnaných (zvláště dlouhodobě). Jak jsme na tom ve výši daňových sazeb?

Na které straně řeky Moravy mají vyšší daně? Ve stínu Pálavy či Tater?

Morava

Zdroj: Shutterstock

Daň z přidané hodnoty (DPH)

Nejvíce se v Česku vybere na dani z přidané hodnoty (DPH) a to přes 413 miliard v roce 2018.

Daň z přidané hodnoty má v Česku tři sazby - základní 21 % a dvě snížené 15 % a 10 %.

Snížená sazba 15 % se vztahuje na potraviny včetně nápojů (kromě alkoholických), krmiva pro zvířata, živá zvířata, semena, rostliny, knihy, zdravotnické prostředky, dětské sedačky do automobilů, palivové dřevo a další.

Nejnižší sazba 10 % se potom vztahuje na potraviny pro děti, léky a knihy.

Na Slovensku jim stačí jen dvě sazby: základní 20 % a snížená ve výši 10 %. Snížená sazba na Slovensku platí pro podobné typy produktů jako v ČR - potraviny, léky, knihy apod. Sazby DPH jsou tedy na Slovensku nižší.

Daň z příjmu

Sazby daně z příjmu v Česku jsou:

  • 15 % pro fyzické osoby,
  • 19 % pro právnické osoby.

Na Slovensku jsou sazby daně z příjmu o trochu složitější.

U fyzických osob se vztahuje 19% sazba daně na část základu daně, který nepřesáhne 176,8násobek sumy životního minima platného k 1. lednu zdaňovacího období (měsíční životní minimum pro plnoletou osobu bylo stanoveno na 207,05 eur, tedy přibližně 5 310 Kč).

Nad část základu daně přesahující 176,8násobek sumy životního minima se vztahuje sazba daně z příjmu ve výši 25 %.

Další zdanění příjmu mají ústavní činitelé (prezident, vláda a poslanci slovenského Národního shromáždění), kteří mají takzvanou "osobitnou sazbu" ve výši 5 %.

Daň z příjmu právnických osob má na Slovensku sazbu 21 %.

Nicméně daň z příjmu fyzických osob se u zaměstnanců v Česku počítá ze superhrubé mzdy (hrubá mzda + odvody zaměstnavatele) snížené o nezdanitelné částky základu daně, kdežto na Slovensku se daň z příjmu fyzických osob počítá z hrubé mzdy snížené o nezdanitelné částky základu daně.

Sociální pojištění

Sociální pojištění pro zaměstnance v České republice činí 31,5 % z hrubé mzdy, z čehož 6,5 % z hrubé mzdy odvádí zaměstnanec a 25 % z hrubé mzdy zaměstnavatel. Sociální pojištění se vždy platí ze skutečné hrubé mzdy a není stanoven minimální vyměřovací základ.

Sociální pojištění na Slovensku dosahuje výše 34,6 % z hrubé mzdy. Zaměstnanec odvádí 9,4 % z hrubé mzdy přímo a zaměstnavatel za něj odvede 25,2 %.

Tip: Výpočet čisté mzdy na Slovensku versus v Česku

V Česku OSVČ odvádí pojistné na důchodové pojištění ve výši 29,2 % z vyměřovacího základu.

Pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) je v Česku minimální záloha v roce 2019 na sociálním pojištění stanovena na 2 388 Kč (od podání přehledu za rok 2018 do podání přehledu za rok 2019).

Sazba sociálního pojištění pro OSVČ na Slovensku je 33,15 % z vyměřovacího základu.

Nejnižší možná záloha sociálního pojištění pro OSVČ na Slovensku je 151,61 eura, tedy 3 890 Kč.

Zdravotní pojištění

Zaměstnanci v České republice odvádí na zdravotním pojištění celkem 13,5 % z hrubé mzdy, z čehož 9 % odvádí přímo zaměstnavatel. Nejméně musí být na zálohách na zdravotním pojištění odvedeno 13,5 % z minimální mzdy, která pro rok 2019 činí 13 350 Kč. Minimální odvod pro zaměstnance či OBZP tedy musí být 1 803 Kč.

Na Slovensku odvádí ze své mzdy zaměstnanci celkem 14 %, z čehož 10 % odvádí zaměstnavatel. Minimální výše se na Slovensku stanovuje na základě průměrné mzdy (respektive její poloviny). Minimální vyměřovací základ má hodnotu 477 eur, minimální odvod na zdravotním pojištění tedy činí 66,78 eura, tedy 1 713 Kč.

U OSVČ v Česku je sazba odvodu zdravotního pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu. V Česku se minimální odvod vypočítá z poloviny průměrné mzdy (32 699 Kč). Minimální odvod na zdravotním pojištění je pro rok 2019 stanoven na 2 208 Kč.

Na Slovensku činí sazba odvodu zdravotního pojištění ve výši 14 % z vyměřovacího základu. Minimální odvod na zdravotním pojištění pro slovenské OSVČ stejná jako u OBZP a to 66,78 eura, tedy 1 713 Kč.

Daň obchodním řetězcům

Na Slovensku mají speciální odvod ("daň") pro obchodní řetězce a to ve výši 2,5 % z obratu sníženého o obrat z některých vybraných prodejen (v nejméně rozvinutých regionech SR). Tato daň se vztahuje na ty řetězce, které mají prodejny alespoň v 15 % okresů na Slovensku (tedy alespoň ve 12 ze 79 okresů) a minimálně čtvrtina obratu je tvořena prodejem potravin spotřebitelům.

 

Spotřební daně

Jaké a na co jsou uvaleny v Česku a na Slovensku spotřební daně? A co daně dědická, darovací a daně týkající se nemovitostí? Na to se podíváme v dalším článku o českých a slovenských daních.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4
Hlasováno: 4 krát

Články ze sekce: DANĚ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.