Svírají český trh čerpacích stanic špinavé ruce?

02.04.2019 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


V Česku stoupá počet veřejných čerpacích stanic, ale značek ubývá. Požírají se značky navzájem? Kdo je největší? A odkud pocházejí jejich vlastníci?

Byznys s pohonnými hmotami byl vždy na ostré lokty, pojďme se podívat na kauzy, které zamávaly s našimi největšími provozovateli čerpacích stanic:

Mají provozovatelé čerpacích stanic špinavé ruce?

Ropa

Zdroj: Shutterstock

Benzina, Babiš a ČSSD

Benzina je největším provozovatelem čerpacích stanic v Česku a spadá pod koncern Unipetrol, o jehož privatizaci byly napsány stohy článků a nikdy se pořádně nepodařilo odkrýt, co vše se skrývá za jeho prodejem.

První privatizace Unipetrolu měla být provedena za Zemanovy vlády. Meziresortní komise doporučila sice prodej pro britskou společnost Rotch Energy, která nabízela 14,5 miliardy korun, ale vláda rozhodla pro prodej Unipetrolu české společnosti Agrofert za 11,7 miliard Kč.

Smlouvu o koupi Unipetrolu téměř podepsal jistý Andrej Babiš (ANO), ale nakonec z nákupu kvůli vysoké ceně vycouval. Unipetrol se tedy nikdy nestal majetkem holdingu Agrofert.


Druhá privatizace Unipetrolu proběhla v roce 2004 za Špidlova kabinetu, který prodal Unipetrol za téměř 15 miliard korun polskému koncernu PKN Orlen, jenž vlastní Unipetrol dodnes. Nicméně ze soutěže o Unipetrol byla vyřazena kazašská společnost KazMunaiGaz (s nabídkou 9 až 16 mld. Kč)

Hovořilo se také o nabídce společnosti Oor, která rovněž přesahovala 15 miliard korun a dalších ještě vyšších nabídkách.

V pozadí druhé privatizace Unipetrolu stál nynější ministerský předseda Andrej Babiš, který byl jakýmsi zprostředkovatelem společnosti PKN Roklen, a byl mu slíben podíl ze společnosti Unipetrol (hovořilo se o dceřinných společnostech Kaučuk, Agrobohemie, Aliachem, Parama a Chemopetrol). Tento slib ovšem společnost Roklen nedodržela a Babiš vysoudil odškodné ve výši 2,45 miliardy korun. Navíc v Unipetrolu byl reditel Pavel Švarc, který dříve vedl společnost Lovochemie spadající pod Agrofert.

Polská policie uvedla, že v rámci jejího vyšetřování se ukázalo, že hlavním důvodem ke spojení Andreje Babiše s Orlenem byly kontakty na Stanislava Grosse, tehdejšího ministra vnitra. 

Vláda nikdy nevysvětlila, proč vyřadila ze soutěže konkurenty Orlenu, kteří nabízeli až o 4 miliardy víc. Podle svědectví vysokého polského státního úředníka byla při prodeji na obou stranách hranice rozdána miliarda korun na úplatcích. Vyšetřování možné korupce se na české straně nikdy vážně nerozjelo, kauzu zametla pod koberec i parlamentní vyšetřovací komise.

„Vliv Agrofertu musel být obrovský, když dokázal přimět českou vládu k tomu, aby odmítla nabídku, která byla o 40 procent vyšší než nabídka PKN Orlen."

Vyšetřovací komise polského parlamentu

Nynější premiér Andrej Babiš v minulosti litoval, že Unipetrol nekoupil:

„Měl bych to za jedenáct miliard a s výkupem drobných akcionářů za patnáct – a nazdar. Z dnešního pohledu se mi to už zdá levné.“

Dodejme, že čistý zisk Unipetrolu byl v roce 2018 téměř 9 miliard korun.

MOL a ČEZko

Již v předcházejícím článku o vlastnících čerpacích stanic jsme zmínili majetkovou i personální provázanost společnosti MOL na maďarskou vládu, ale i český energetický koncern ČEZ.

Společnost MOL prodávala v roce 2018 závadný benzin, který mohl poškodit motory automobilů, což potvrdila i Česká obchodní inspekce (ČOI). Nicméně místo odstranění tohoto benzinu ze své distribuční sítě jej společnost MOL pouze převezla na jiné benzinové pumpy.

Jedná se o opakovaný prohřešek a za nekvalitní palivo byla společnost MOL již v minulosti od ČOI pokutována.


Čtěte také:

Které země mají největší zásoby ropy?

Kdo vlastní naše obchodní řetězce?

Jaké je nové značení paliv v ČR?


Kdo ovládá Čepro?

Jediným akcionářem společnost Čepro je Ministerstvo financí České republiky.

Čepro má pro podnikání premiéra Andreje Babiše jednu z hlavních úloh (vzhledem k přimíchávání biopaliv) a již za dob premiérování Jiřího Paroubka (ČSSD) byl do jeho čela dosazen Pavel Švarc. který dříve pracoval v Unipetrolu (viz výše) a byl ředitelem Lovochemie, kde byl dosazen až po jejím odkupu koncernem Agrofert.

Novým obchodním ředitelem a místopředsedou představenstva se tehdy stal také Jan Duspěva, jenž je nyní generálním ředitelem Čepra (již od roku 2013).

Poté, co bylo vedení společnosti Čepro obsazeno "správnými lidmi", začalo se byznysu Agrofertu se státní firmou nebývale dařit. Čepro je dnes klíčovým zadavatelem pro holding Agrofert. Na dodávky bionafty mají společnosti holdingu Agrofert v Česku nadpoloviční většinu a v některých letech se jednalo takřka o monopol. Významný podíl drží i v dodávkách bioetanolu. Spolupráce mezi Agrofertem a Čeprem se stala ještě těsnější poté, co Babiš nastoupil v Sobotkově vládě na ministerstvo financí, do jehož gesce státní firma spadá.

Shell a znečištěná Afrika

Největší evropská petrochemická společnost Shell čelila v minulosti řadě kauz. Jednou z nejvíce propíraných bylo působení této společnosti v Nigérii, kde se podle společnosti Amnesty International společnost Shell podílela na vraždách a mučení odpůrců i vypalování vesnic. Vesničané se bránili těžbě, která výrazným způsobem znečišťuje tamní půdu, vodu a na řece Niger jsou obrovské plochy znečištěné ropy.

Shell zřejmě stojí také za obřím únikem ropy v Nigérii, který je odhadován na 40 milionů litrů ropy (Shell dříve připouštěl únik 160 tisíců ropy), které zaplavily deltu Nigeru. Odhady mluví o škodách za miliardy dolarů (a asi o 7 000 únicích ropy). Na obnovu životního prostředí v deltě Nigeru dá společnost Shell přibližně 1 miliardu dolarů a rovněž podporuje místní rybáře, kteří kvůli znečištění vody přišli o své živobytí.

Dále zájem médií na sebe upoutala kampaň společnosti Greenpeace, která se snažila přinutit společnost Lego, aby opustila od dodávání svých hraček k nákupu pohonných hmot u společnosti Shell, protože společnost Shell je poměrně výrazným zájemcem o těžbu v Arktidě (i když oficiálně těžební a průzkumné lodě Arktidu opustily), kde se nalézají bohatá naleziště ropy.

OMV a těžba v Arktidě

Další firma, která má zálusk na arktickou ropu je společnost OMV, která společně s norskými partnery hodlá investovat 6 miliard dolarů do hledání nalezišť a vývoje těžení v Arktidě. V budoucnu jistě povedou státy i ropné společnosti severní polokoule spory o těžbu v Arktidě, kde se kvůli globálnímu oteplování stává těžba dostupnější.

 

Obchodování s naftou a pohonnými hmotami bylo vždy zastřeno tajemným hávem, ať už se jedná o znečištění oceánu, vzduchu nebo politické hry. Veskrze všichni provozovatelé čerpacích stanic mají nějaký ten "restík z minulosti", ale nafta i benzin zůstávají a i nadále zůstanou jednou z nejdůležitějších komodit. Pokud k tomu přidáme legáčky, hračky a body za tankování a českou neoblibu ochrany ovzduší a nedůvěru k inovacím, řepkovou lobby v nejvyšších patrech politiky a alternativy, které se zatím nevyrovnají dieselvým či benzinovým motorům, tak v Česku i nadále poroste spotřeba ropných produktů.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4
Hlasováno: 5 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.