Jak moc nás bolel přechod od socialismu k demokracii?

03.06.2019 | , Finance.cz
Spotřebitel


Profesor epidemiologie na University College London Martin Bobák se věnuje vlivu prostředí na zdravotní stav jednotlivců a populací. S kolegy také studoval, jak se přechod ze socializmu na kapitalizmus projevil na zdraví lidí v Česku, Polsku, Litvě a Rusku. Poslední jmenovaný národ zvládal transformaci nejhůře.

Čím déle trval v různých zemích socialistický pokus, tím více byl pro obyvatele bolestnější návrat do demokratických poměrů. Dokazuje to studie HAPIEE, kterou provedl na tisících lidech česky epidemiolog profesor Martin Bobák

Změny k horšímu

Studie HAPIEE (Health, Alcohol, and Psychosocial factors in Eastern Europe) se zaměřuje na dopad životního stylu a psychosociálních faktorů na zdravotní stav lidí ve střední a východní Evropě. První nápad vznikl v roce 1994, pak vědci začali hledat spolupracovníky v jednotlivých státech V roce 1998 získali první grant  a udělali pilotní studii. V letech 2002 až 05 se realizovala první fáze studie HAPIEE.

Vědce nejvíce zajímalo, co se stane se zdravím obyvatel při přechodu z jednoho společenského systému na druhý. U nás to nebylo tak dramatické jako v Rusku, kde během chvíle přestal existovat Sovětský svaz. Navíc se zavedl kapitalismus, který v Rusku po čtyři generace nikdo neznal ani nepamatoval. Končily obrovské fabriky, lidé byli bez práce. Změny ovlivnily život a zdraví miliónů lidí ze dne na den. Ty změny byly mnohdy k horšímu.

Alkohol?

Podle vědců dodnes převládá hypotéza, že za zhoršení zdravotního stavu a úmrtnost obyvatel v bývalém Sovětském svazu může alkohol, který bývá v krizi jednou z únikových cest. „Masívní společenská změna působí na lidi stresově. Je zde nejistota, stará pravidla neplatí, lidé pociťují ztrátu kontroly nad vlastním životem, zhoršení depresivních symptomů a podobně. Vše dohromady pak má dopad na celkové zdraví – zvýšený výskyt kardiovaskulárních a duševních chorob, úrazů, sebevražd, drogových závislostí...,“ vysvětluje profesor Bobák. Podle něj byly v Rusku výsledky nejhorší, protože tam socialismus trval nejdéle a byl nejtužší.

Jak přechod demokracie ovlivňuje zdraví

(foto: Shutterstock)

 

Co se vyšetřovalo

Respondenti studie museli projít fyzickým vyšetřením, vyplnili dotazník a byla jim odebrána krev. Pak vědci čekali, až se v kontrolních skupinách vyskytnou nová onemocnění a úmrtí a zjišťovali, jestli se nějak týkají faktorů, které změřili. Třeba se soustředili na to, jestli symptomy deprese mají vliv na riziko budoucích úmrtí na kardiovaskulární choroby během příštích deseti až patnácti let. A zjistil, že mají.

Podle Martina Bobáka je to proto, že je deprese spojována třeba s kouřením, konzumací alkoholu, obezitou.

Porovnání výsledků

Výsledky podle států jsou podobné. Byla zde ale výjimka. Jeden dotaz směroval na pocit kontroly nad životem: mohu ovlivnit to, co se s vámi a kolem vás děje? Je to totiž jeden z faktorů, u kterých psychologové předpokládají, že mají vliv na celkové zdraví. Tento pocit kontroly má totiž vliv na vnímání a zvládání stresových situací, nezdravé chování a další rizikové faktory.

„Použili jsme mezinárodně uznávanou škálu asi deseti otázek, kterými se ptáme lidí, zda mohou, nebo nemohou ovlivnit, co se s nimi děje, jestli mohou vést takový život, jaký chtějí. U nás, Polsku a Litvě platilo – čím vyšší kontrola nad svým životem, tím nižší riziko úmrtí na kardiovaskulárních choroby. V Rusku to ale neplatilo. My předpokládáme, že by to mohlo souviset s tamním duchem kolektivního myšlení. Poláci, Litevci i my jsme víc individualisticky založení. Více přemýšlíme nad tím, jak vedeme svůj vlastní život. V Rusku má kolektiv větší váhu. Druhou možností je, že zatímco formulace oněch otázek v ostatních zemích nepůsobila větší problémy, tak v Rusku se nás lidé, zvlášť ti starší, ptali – co tím myslíte? Otázky nepochopili. Byl jsem u toho, když se nad touto otázkou dospělí muži rozplakali – s čím bych měl být spokojený, vždyť se podívejte, byl to jeden průšvih za druhým, říkali. To se nám jinde nestalo,“ dodává profesor Martin Bobák.

Délka socializmu a rozměr změn

Studie vlastně dokazuje, že každá podobná společenská transformace má na obyvatelstvo vliv podle rozměru změn a záleží také na tom, jak se transformace realizuje. Ve zmíněném Rusku transformace proběhla živelně, divoce. U nás se transformace uskutečnila relativně pokojně a organizovaně. Bez zásadních negativních důsledků.

Politologové rádi srovnávají ruskou a čínskou transformaci. Ta čínská probíhá pomalu, pod centrální kontrolou a podle nějakých pravidel. Nemusíme s nimi souhlasit, ale jsou to pravidla, nic se neděje náhodou. Zatímco za Jelcina v Rusku žádná pravidla moc neplatila a v tom se částečně skrývá vysvětlení úrovně sociálního klimatu a zdravotního stavu obyvatelstva.


Také si přečtěte:



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 2
Hlasováno: 4 krát

Články ze sekce: Spotřebitel



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.