Příklady vzniku dluhu na zdravotním pojištění

02.04.2020 | , Finance.cz
DANĚ


Platba zdravotního pojištění je povinná, přičemž osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů si musí jako samoplátci plnit své zákonné povinnosti, jinak je jim předepsáno penále. Jaké jsou nejčastější příčiny dluhu? 

Osoby samostatně výdělečně činné i osoby bez zdanitelných příjmů musí platit měsíčně zdravotní pojištění, a to vždy do 8. dne následujícího měsíce.

Jak vysoké jsou zálohy na pojistném a penále?

Měsíční záloha na zdravotním pojištění u OSVČ závisí na dosaženém zisku, při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy placena alespoň minimální měsíční záloha, která v roce 2020 činí 2 352 Kč. Od března do srpna 2020 ovšem OSVČ nebudou muset zálohy odvádět, do výše minimální zálohy na zdravotní (ale i sociální) pojištění jim bude v těchto měsících pojistné prominuto. Jestliže platí OSVČ vyšší zálohy na sociálním pojištění, či na základě Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020 jim vyjdou vyšší zálohy, tak tyto zálohy doplatí až po odevzdání přehledu.

Pojďme se ale podívat na situaci, jak by ale mohlo dojít ke dluhu na zdravotním pojištění, kdyby Vláda zálohy na pojistné podnikatelům neodpustila, popř. jak k němu mohlo dojít v tobě, kdy se muselo pojištění platit "normálně" anebo po konci platnosti usnesení.

Zdravotní pojištění a sazba pro OBZP

Osoby bez zdanitelných příjmů platí každý měsíc v roce 2020 částku 1 971 Kč.

Sazba penále

Sazba penále je 0,05 % denně z dlužného pojistného. Pojistné na zdravotním pojištění nemůže být nikdy sníženo či prominuto (vyjma usnesení Vlády), úhrada pojistného je povinná.

Podívejte se na 5 příkladů, které vám pomohou objasnit vaši situaci:

  1. OSVČ neplatí zálohy na zdravotním pojištění
  2. OBZP neplatí pojistné
  3. OSVČ a přechod placení pojistného mezi roky
  4. OSVČ a nepravidelné úhrady
  5. Zaměstnanci a vedlejší činnost

Zdravotní pojištění je nutné si hlídat a hlavně nenechat dluhy "vyhnít"

Dlužné pojistné zdravotní pojišťovně

Zdroj: Shutterstock

Příklad 1) Neplacení záloh

Pan Jaroslav vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost a vůbec si neplní své povinnosti u své zdravotní pojišťovny. Neplatí zálohy na zdravotním pojištění a ani neodevzdává přehledy o příjmech a výdajích. Panu Jaroslavovi je dlužné pojistné vypočteno v pravděpodobné výši a z dlužného pojistné je mu vypočteno i penále. Za neodevzdání přehledu o příjmech a výdajích je mu udělena pokuta. Dlužné pojistné, penále i pokutu následně vymáhá příslušná zdravotní pojišťovna exekučně. 

Příklad 2) OBZP neplatí pojistné

Paní Eva má příjmy pouze z pronájmu, přičemž nesplňuje žádnou z podmínek, aby byla v registru své zdravotní pojišťovny vedena jako státní pojištěnec. Pro účely placení zdravotního pojištění je tedy paní Eva osobou bez zdanitelných příjmů. Státními pojištěnci jsou např. studenti, občané v evidenci na úřadu práce, penzisté, příjemci rodičovského příspěvku. Paní Eva má povinnost platit své zdravotní pojišťovně vždy do 8. dne následujícího měsíce 1 971 Kč. Tuto povinnost paní Eva neplní, a proto po ní bude příslušná zdravotní pojišťovna vymáhat nejenom dlužné pojistné, ale i vyměřené penále. 

Tip: Jak a kde zjistím, že mám dluh na zdravotním pojištění?

Příklad 3) Nezměnění částek záloh

Podnikatelka Kateřina platila do odevzdání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2019 měsíční zálohy na zdravotním pojištění ve výši 4 160 Kč. Po odevzdání přehledu o příjmech a výdajích ji však vzniká již povinnost platit měsíční zálohy ve výši 5 980 Kč. Poprvé je nutné uhradit novou měsíční zálohu do 8. dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém byl odevzdán přehled o příjmech a výdajích. Paní Kateřina si však zapomněla změnit trvalý příkaz k úhradě a platí nižší měsíční zálohu, než odpovídá skutečnosti. 

Tip: Zdravotní pojištění a práce v zahraničí

Příklad 4) Nepravidelné úhrady

Živnostník Pavel platí zálohy na zdravotním pojištění v závislosti na inkasu peněz od zákazníků. Některé měsíce tedy nezaplatí vůbec, jiné měsíce v různých částkách. V souhrnu však zaplatí méně, než činí pohledávka zdravotní pojišťovny. Osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost musí platit měsíční zálohy každý měsíc v příslušné výši. Nelze si platbu měsíčních záloh přizpůsobovat dle aktuální situace. Při meziročním poklesu příjmů a dodržení legislativních podmínek je možné si pouze požádat o snížení záloh na zdravotním pojištění, přičemž při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti nelze platit nižší měsíční zálohy než je minimální měsíční záloha (v roce 2020 v částce 2 352 Kč). 

 

Příklad 5) Nedoplacení u vedlejší činnosti

Paní Adéla vykonávala po celý rok 2019 vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, když si přivydělávala k zaměstnání. Stejně tomu tak je i v roce 2020. Za rok 2019 dosáhla paní Adéla hrubého zisku z vedlejší samostatné výdělečné činnosti ve výši 56 300 Kč. Paní Adéle nevzniká povinnost platit sociální pojištění, neboť hrubý zisk je do limitu ve výši 78 476 Kč pro neplacení sociálního pojištění při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti za rok 2019. Pro výpočet zdravotního pojištění žádný limit stanoven není. Za rok 2019 musí paní Adéla zaplatit jednorázově zdravotní pojištění 3 801 Kč (56 300 Kč x 50 % x 13,5 %). Splatnost nedoplatku je do 8 dní od odevzdání přehledu o příjmech a výdajích. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti při zaměstnání se zdravotní pojištění doplácí jednorázově právě při odevzdání přehledu o příjmech a výdajích. 
 



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4
Hlasováno: 11 krát

Články ze sekce: DANĚ