OECD: Příjmové rozdíly v Česku jsou nejnižší

Na průměrnou mzdu v mimoevropských členských zemích OECD nedosáhne ani třetina zaměstnanců, neboť průměrná mzda je nadhodnocena mzdami nejlépe finančně ohodnocených zaměstnanců. Finanční rozdíl mezi průměrnou a mzdou a mediánem, což je hodnota mzdy nacházející se při seřazení od nejvyšší po nejnižší přesně uprostřed, je v mimoevropských zemích OECD značně vyšší než v Česku.

• Průměrná mzda a medián v ČR
• Rozdíly v příjmech ve světě
• Vysoké příjmové rozdíly – růst chudoby

Vyrovnané příjmy neštěpí českou (závistivou) společnost, na druhou stranu nejspíše neumíme odměňovat opravdu schopné. Či máme tolik schopných lidí?

Zdroj: Shutterstock

Průměrná mzda a medián ČR

Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku činila v Česku dle údajů ČSÚ průměrná hrubá měsíční mzda 36 144 Kč a medián mzdy 31 202 Kč. Medián mzdy tak dosahoval 86,3 % průměrné mzdy. V mimoevropských členských zemích OECD s nejvyššími příjmovými rozdíly přitom nedosahuje medián mzdy ani 70 % průměrné mzdy.

Osmdesát procent zaměstnanců mělo hrubou mzdu v rozmezí od 15 365 Kč do 58 398 Kč. Ve většině členských zemí OECD jsou mzdy omezeny zdola, protože je národní legislativou stanovena minimální mzda. Přestože minimální mzdu většina zemí pravidelně každoročně zvyšuje, tak nejvíce rostou mzdy desetině nejlépe hodnocených zaměstnanců a příjmové nůžky se stále nepatrně rozevírají. V Česku se pro rok 2020 zvýšila minimální měsíční mzda z 13 350 Kč na 14 600 Kč.

Příjmové rozdíly v rámci světa

Pro porovnání příjmových rozdílů v členských zemích OECD mimo jiné slouží porovnání disponibilních průměrných příjmů pětiny nejlépe finančně situovaných domácností vůči průměrnému příjmu pětiny domácností s nejnižšími příjmy. Příjmy se porovnávají v paritě kupní síly a zohledňují se tedy rozdílné ceny zboží a služeb.

Dle údajů uvedených v publikaci OECD „How´s Life? 2020" je na tom v Česku pětina nejlépe finančně situovaných domácností příjmově lépe 3,56krát než pětina domácností s nejnižšími příjmy, průměr za všechny členské země OECD je 5,44krát.

• Nejvyšší rozdíl mezi příjmem pětiny nejbohatších domácností a pětiny nejchudších domácností je v Chile (10,31krát), v Mexiku (10,26krát), v USA (8,39krát), v Turecku (7,75krát), v Litvě (7,50krát), v Koreji (6,97krát), v Izraeli (6,51krát), ve Španělsku (6,49krát), v Lotyšsku (6,41krát), v Japonsku (6,22krát), ve Velké Británii (6,18krát), v Řecku (6,01krát), v Itálii (5,93krát), na Novém Zélandu (5,77krát), v Portugalsku (5,62krát) a  v Austrálii (5,49krát).
• Nejnižší rozdíl mezi příjmem pětiny nejbohatších domácností a pětiny nejchudších domácností je v Česku (3,56krát), ve Slovinsku (3,57krát), na Islandu (3,61krát), na Slovensku (3,66krát), v Dánsku (3,71krát), ve Finsku (3,82krát), v Belgii (3,93krát), v Norsku (3,95krát), ve Švédsku (4,22krát), v Nizozemí (4,28krát), v Maďarsku (4,33krát), ve Francii (4,34krát), v Polsku (4,42krát), v Rakousku (4,47krát), ve Švýcarsku (4,49krát) v Německu (4,59krát), v Irsku (4,74krát), v Lucembursku (4,87krát), v Kanadě (5,08krát) a v Estonsko (5,34krát).

TIP: Vypočtěte si čistou mzdu v naší kalkulačce

Vysoké příjmové rozdíly – růst chudoby

V zemích s vysokými příjmovými rozdíly stoupá počet lidí žijících v chudobě, neboť jejich disponibilní příjmy nedosahují ani 50 % mediánu mzdy a cítí se tedy vyloučeni ze společnosti, neboť jejich životní standard je značně nižší než většinové populace. V členských zemích Evropské unie přitom žije výrazně méně lidí v „chudobě“ než ve vyspělých mimoevropských zemích světa. Méně než 6 % občanů žije v chudobě v Česku, na Islandu a v Dánsku. Naproti tomu v Izraeli, USA, v Koreji a v Turecku žije v chudobě více než 17 % občanů.

Pramen: OECD „How´s Life? 2020“