Kdo by ušetřil na společném zdanění manželů?

30.11.2021 | , Finance.cz
DANĚ


Za roky 2005, 2006 a 2007 bylo možné v Česku podat společné zdanění manželů. Jak se v takovém případě vypočítávala daň z příjmu fyzických osob? Podívejme se v praktických příkladech, komu by společné zdanění přineslo daňovou úsporu za rok 2021?

Při uplatnění společného zdanění manželů se nejdříve sečetly zdanitelné příjmy obou manželů a následně každý z manželů zdaňoval polovinu celkového zdanitelného příjmu. Vzhledem k tomu, že v těchto letech bylo v Česku progresivní zdanění, kdy sazby daně z příjmu byly 12 %, 19 %, 25 % a 32 %, tak při společném zdanění docházelo k zajímavé finanční úspoře, pokud manželé měli odlišně vysoké zdanitelné příjmy.

V důsledku zavedení jednotné 15% sazby daně z příjmu následně ztratilo společné zdanění manželů význam. Současně se v průběhu let zvýšila sleva na manželku (manžela). Za rok 2021 by se však již společné zdanění manželů některým rodinám vyplatilo, a to i v případě, že by byla zrušena sleva na manželku, podívejme se na vybrané praktické příklady.

Příklad 1) Jeden z manželů nemá zdanitelné příjmy

Pan Pavel má roční hrubou mzdu za rok 2021 ve výši 500 000 Kč a manželka Monika je celý rok na rodičovské dovolené. V první variantě si vypočítáme, kolik zaplatí rodina na dani z příjmu fyzických osob dle aktuálně platné legislativy a ve druhé variantě si vypočítáme, kolik by zaplatila na dani z příjmu v případě existence společného zdanění manželů (a to za předpokladu, že by nebyla sleva na manželku).

Varianta A)
Dle aktuální legislativy zaplatí pan Pavel za rok 2021 na dani z příjmu fyzických osob částku 7 116 Kč (500 000 Kč x 15 % - sleva na poplatníka ve výši 27 840 Kč – sleva na manželku ve výši 24 840 Kč – daňové zvýhodnění na dceru ve výši 15 204 Kč).
Za rok 2021 lze slevu na manželku uplatnit, pokud její roční rozhodné vlastní příjmy nepřekročí 68 tisíc Kč. Rodičovský příspěvek se přitom mezi hodnocené příjmy nepočítá.

Varianta B)
Při existenci společného zdanění manželů by měli oba manželé daňový základ 250 000 Kč (500 000 Kč: 2). Pan Pavel by na dani z příjmu nezaplatil nic, a ještě by obdržel daňový bonus ve výši 5 544 Kč, neboť právě o tuto částku by bylo vyšší daňové zvýhodnění na dceru než vypočtená daň z příjmu. Vypočtená daň z příjmu by byla 9 660 Kč (500 000 Kč x 15 % - sleva na poplatníka ve výši 27 840 Kč). Daňový bonus je tedy 5 544 Kč (daňové zvýhodnění na dceru ve výši 15 204 Kč – daň z příjmu ve výši 9 660 Kč).
Manželka Monika by na dani z příjmu fyzických osob zaplatila 9 660 Kč (250 000 Kč x 15 % - sleva na poplatníka ve výši 27 840 Kč).
Souhrnná roční daňová povinnost by tedy byla 4 116 Kč.

Při existenci společného zdanění manželů by rodina ušetřila na dani z příjmu 3 000 Kč, a to i v případě, že ve druhé variantě nepočítáme se slevou na manželku. Důvodem je skutečnost, že sleva na poplatníka je v roce 2021 vyšší než sleva na manželku. Ještě v roce 2020 byly obě slevy stejně vysoké.

Tip: Vypočítejte si výši čisté mzdy ve mzdové kalkulačce

Zdroj: Shutterstock

Příklad 2) Jeden z manželů má nadstandardní příjmy

Paní Karolína má za rok 2021 daňový základ ve výši 2 000 000 Kč. Manžel pan Václav ve výši 500 000 Kč. Vypočítáme si souhrnnou rodinnou daňovou povinnost dle aktuálně platné legislativy a při existenci společného zdanění manželů.

Varianta A)
Dle aktuálně platné legislativy zaplatí paní Karolína na dani z příjmu 323 907 Kč 296 067 Kč. Za rok 2021 činí sazba daně z příjmu v prvním daňovém pásmu (do 1 701 168 Kč) 15 % a ve druhém daňovém pásmu (nad 1 701 168 Kč) již 23 %. Daň z příjmu před uplatněním slevy na poplatníka je tedy 323 907 Kč a po uplatnění slevy právě 296 067 Kč.
Manžel Václav zaplatí na dani z příjmu fyzických osob 47 160 Kč (500 000 Kč x 15 % - sleva na poplatníka 27 840 Kč).
Souhrnná daňová povinnost manželů je tedy 343 227 Kč (296 067 Kč + 47 160 Kč).

Varianta B)
Při existenci společného zdanění manželů by byl daňový základ obou manželů 1 250 000 Kč (2 000 000 Kč + 500 000 Kč): 2). Daň z příjmu obou manželů by tak činila 159 660 Kč (1 250 000 Kč x 15 % - 27 840 Kč).
Souhrnná rodinná daňová povinnost by tak byla 319 320 Kč (159 660 Kč x 2).

Při existenci společného zdanění manželů by tak byla rodinná daňová povinnost nižší o 23 907 Kč (343 227 Kč – 319 320 Kč).

 

Příklad 3) Nízká mzda druhého z manželů

Pan Milan má roční hrubou mzdu 480 000 Kč a jeho manželka Kristýna 156 000 Kč. Manželka pracuje na zkrácený úvazek pár hodin denně a může mít tedy hrubou mzdu nižší, než činí minimální mzda ve výši 15 200 Kč stanovená pro práci na plný úvazek. Opět si vypočítáme daňovou povinnost dle aktuálně platné legislativy a při společném zdanění manželů.

Čtěte také: Jaká bude výše minimální mzdy v roce 2022?

Varianta A)
Dle aktuálně platné legislativy zaplatí pan Milan na dani z příjmu 44 160 Kč (480 000 Kč x 15 % - sleva na poplatníka 27 840 Kč).
Manželka Kristýna nezaplatí na dani z příjmu nic, neboť sleva na poplatníka v částce 27 840 Kč je vyšší než vypočtená daň z příjmu 23 400 Kč (156 000 Kč x 15 %).

Varianta B)
V případě existence společného zdanění by měli oba manželé daňový základ 318 000 Kč (480 000 Kč + 156 000 Kč): 2). Daň z příjmu obou manželů by tak byla 19 860 Kč (318 000 Kč x 15 % - sleva na poplatníka 27 840 Kč). Souhrnná daňová povinnost by tak činila 39 720 Kč (19 860 Kč x 2).

Při společném zdanění manželů by tak došlo k daňové úspoře ve výši 4 440 Kč (44 160 Kč – 39 720 Kč).

Čtěte také: Osm výhod podnikání při zaměstnání



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: DANĚ