Zdravotní pojištění za rok 2021 v příkladech

Každý občan s trvalým pobytem v ČR je zdravotně pojištěn u jedné ze sedmi zdravotních pojišťoven působících na trhu. Výpočet zdravotního pojištění se přitom liší, zdali se jedná o zaměstnance, OSVČ, státního pojištěnce nebo osobu bez zdanitelných příjmů.

• Zdravotní pojištění a zaměstnanec
• Zdravotní pojištění a státní pojištěnec
• Zdravotní pojištění a OSVČ na hlavní činnost
• Zdravotní pojištění a zaměstnanec s přivýdělkem jako OSVČ 
• Zdravotní pojištění a osoba bez zdanitelných příjmů
• Zdravotní pojištění a státní pojištěnec s přivýdělkem

Zdroj: Shutterstock

Příklad 1) ZP a zaměstnanec

Pan Jaromír byl po celý rok 2021 zaměstnancem. Zaměstnavatel mu z hrubé mzdy srážel 4,5 % na zdravotním pojištění a dalších 9 % z hrubé mzdy na zdravotním pojištění za něj platil. Pan Jaromír nemá žádné povinnosti u své zdravotní pojišťovny za rok 2021.

Příklad 2) ZP a státní pojištěnec

Penzistka Kateřina po celý rok 2021 pobírala státní důchod a v registru své zdravotní pojišťovny byla vedena jako státní pojištěnec a zdravotní pojištění za ni platil stát. Paní Kateřina nemá žádné povinnosti ohledně zdravotního pojištění.

Příklad 3) ZP a OSVČ na hlavní činnost

Podnikatel Pavel po celý rok 2021 vykonával hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Roční zdravotní pojištění činí 13,5 % z ročního vyměřovacího základu. Pan Pavel má skutečný vyměřovací základ ve výši 600 000 Kč (polovina daňového základu) vyšší než minimální vyměřovací základ, proto se roční zdravotní pojištění vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu. Od vypočteného ročního zdravotního pojištění se odečtou zaplacené zálohy během roku. Panu Pavlovi vznikne nedoplatek na zdravotním pojištění ve výši 8 400 Kč, který uhradí do 8. dní od odevzdání přehledu za rok 2021. V přehledu za rok 2021 se rovněž vypočte nová měsíční záloha. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti je nutné hradit měsíční zálohy do 8. dne následujícího měsíce.

Tip: Stáhněte si nejen Přehled o daňovém základu pro vaši zdravotní pojišťovnu!

Příklad 4) ZP a zaměstnanec s přivýdělkem jako OSVČ

Paní Helena pracovala po celý rok 2021 pro zaměstnavatele XY a současně si přivydělávala jako osoba samostatně výdělečně činná. Pro účely placení zdravotního pojištění se v jejím případě jednalo o výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Paní Helena má povinnost za rok 2021 odevzdat u své zdravotní pojišťovny přehled a doplatit zdravotní pojištění ze samostatné výdělečné činnosti. Roční zdravotní pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se počítá vždy ze skutečného vyměřovacího základu (poloviny daňového základu), nemusí být dodržen minimální roční vyměřovací základ jako u hlavní činnosti. Do přehledu uvede paní Helena pouze daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti, příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) se do přehledu neuvádí. Zaměstnanci přivydělávající si vedlejší samostatnou výdělečnou činností doplatí zdravotní pojištění jednorázově, neboť během roku nemají povinnost platit měsíční zálohy.

Příklad 5) ZP a osoba bez zdanitelných příjmů

Paní Marie měla po celý rok 2021 pouze pasivní příjmy, ze kterých se neplatí zdravotní pojištění. V registru své zdravotní pojišťovny nemohla být tedy vedena ani jako zaměstnanec, ani jako OSVČ nebo státní pojištění. Paní Marie je pro účely placení zdravotního pojištění vedena jako osoba bez zdanitelných příjmů. Paní Marie si tedy po celý rok 2021 musela měsíčně zdravotní pojištění sama platit v částce 2 052 Kč (13,5 % z minimální mzdy 15 200 Kč). Měsíčními platbami na zdravotním pojištění měla paní Marie splněny všechny zákonné povinnosti a již nemusí činit ohledně placení zdravotního pojištění žádné úkony. V roce 2022 však již musí platit měsíční zdravotní pojištění v částce 2 187 Kč (13,5 % z minimální mzdy 16 200 Kč).

Čtěte také: Miliónové příjmy a minimální zdravotní pojištění

Příklad 6) ZP a státní pojištěnec s přivýdělkem

Student VŠ Filip je pro účely placení zdravotního pojištění státním pojištěncem a v roce 2021 si v letních měsících přivydělával na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou ve výši 25 000 Kč. Z každé měsíční hrubé odměny bylo tedy studentovi Filipovi sraženo zdravotní pojištění jako zaměstnancům pracujících na klasickou pracovní smlouvu. Z dohody o provedení práce se zdravotní pojištění neplatí pouze v případě, že hrubá měsíční odměna činí 10 000 Kč a méně. Zaplacené zdravotní pojištění z brigády přitom nemůže student Filip obdržet zpět jako je tomu v jeho případě u daně z příjmu fyzických osob. Při výpočtu zdravotního pojištění se totiž neuplatňují žádné daňové slevy. Zdravotní pojištění bylo studentovi Filipovi sraženo jeho zaměstnavatelem a žádné další povinnosti ohledně zdravotního pojištění nemá.