Manželé spolu mohou podnikat, ale nesmějí se vzájemně zaměstnávat. Jaké jsou další zákazy pro rodinu?

08.03.2022 | , Finance.cz
DANĚ


Manžel nemůže zaměstnávat manželku a manželka manžela, i když mohou být spolupracujícími osobami. Někdy však mohou být zaměstnáni na stejném pracovišti. A jak je to s ostatními příbuznými a rodinnými příslušníky? Jaká platí omezení pro zaměstnávání rodinných příslušníků v privátním sektoru a jaká u státu?

Zákoník práce zakazuje existenci pracovněprávního vztahu, tedy nejen pracovního poměru (a pracovní smlouvy), ale i dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, a to mezi manžely a registrovanými partnery stejného pohlaví. Nejde tedy jen o to, že by nesměl manžel zaměstnat manželku a manželka manžela, ale když si třeba podnikatel působící jako osoba samostatně výdělečně činná vezme za ženu svou sekretářku, musejí ukončit pracovněprávní vztah.

Zákaz vzájemného zaměstnávání manželů dopadá jak na situaci, kdy by teprve chtěl jeden z manželů zaměstnat druhého manžela, tak i na situaci, kdy už je uzavřen pracovní poměr nebo dohoda o práci konané mimo pracovní poměr a teprve potom dojde k uzavření manželství. Pak musí být pracovněprávní vztah ihned ukončen.

Společně ve firmě, někdy i na jednom pracovišti nebo třeba v rodinném závodě

Naproti tomu však zákoník práce nezakazuje zaměstnávání manželů nebo jiných příbuzných v jednom podniku, ba ani na jednom pracovišti, třeba i v postavení nadřízeného a podřízeného. Jiná pravidla však platí pro státní úředníky, na něž se vztahuje zákon o státní službě.

Zákaz vzájemného zaměstnávání manželů se ovšem netýká situace, kdy se jeden z manželů jako spolupracující osoba účastní na podnikání druhého manžela. A to ať už jen formálně, když jeden z manželů v rámci daňové optimalizace využívá výhod daných zákonem a jen rozděluje na druhého příjmy a náklady potřebné na dosažení příjmů, nebo když manželé opravdu fakticky spolupodnikají. Ba přímo naopak, když občanský zákoník hovoří o společné práci manželů v rodinném závodě, tak spolupráci přímo předpokládá.

Za rodinný závod se považuje závod (podnik), ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně příbuzenství nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Pravidla spolupráce upravuje občanský zákoník nebo si je účastníci dohodnou ve společenské smlouvě, smlouvě o tiché společnosti (o tichém společenství) či jiné smlouvě. Pravidla spolupráce může určovat i pracovní smlouva, ale to třeba mezi dědečkem a vnukem. Ta není možná, je zakázána, mezi manžely.

Také je možné a přípustné, aby byl jeden z manželů zaměstnán právnickou osobou – kupř. obchodní společností nebo družstvem, kde působí druhý manžel jako statutární orgán (např. jednatel společnosti s ručením omezením nebo předseda družstva) nebo je společníkem takové společnosti, a to třeba i jediným, takže je výlučný majitelem. Pak totiž pracovněprávní vztah existuje ne mezi manžely, ale mezi jedním z manželů a onou právnickou osobou. Zaměstnávat druhého manžela tak nemůže jen podnikatel - osoba samostatně výdělečně činná.

Čtěte také: Jak legálně pracovat s manželkou ve vlastním podniku

Zaměstnávání manželů, příbuzných, osob blízkých - kdy lze?

Zdroj: Depositphotos

 

Může jeden z manželů šéfovat tomu druhému?

Zákoník práce také nezakazuje, aby u téhož zaměstnavatele pracovaly osoby blízké nebo příbuzné včetně manželů, a to třeba i na stejném pracovišti. Dokonce může být jeden z manželů nadřízeným (vedoucím pracovníkem) toho druhého a šéfovat mu. Tak tomu bývá mnohdy ve službách, restauračních a rekreačních provozech apod. Ale zase se třeba nehodí, aby ve firmě manželka pracovala kupř. jako účetní a manžel jako kontrolor. Takový zákaz určitých pracovních vazeb v rámci firmy nebo pracoviště si musí vyřešit sám zaměstnavatel tím, že o tom vydá interní (vnitropodnikový) předpis.

Čtěte také: Když zákoník práce porušuje zaměstnavatel

Pro státní úředníky platí jiná pravidla

Zákon o státní službě ovšem zakazuje, aby státní zaměstnanci, kteří jsou sobě navzájem osobami blízkými, byli zařazeni ve službě (na úřadech) v takové pozici, aby jeden byl přímo podřízen druhému nebo podléhal jeho finanční nebo účetní kontrole. V soukromém sektoru tak záleží na tom, co zaměstnavatel dovolí. Je-li zaměstnavatelem stát, pak jsou pravidla striktní. Ale zase ve státním platí výjimka pro zahraniční službu, třeba při zaměstnávání diplomatů na zastupitelských úřadech ČR. V zahraniční službě je dovoleno podřídit jednoho státního zaměstnance druhému, i když jsou sobě navzájem osobami blízkými.

Čtěte také: 8 tipů, na co nezapomenout u spolupracující osoby a OSVČ

Kdo je osoba blízká

Asi bychom měli na závěr ještě vysvětlit, že osobou blízkou není jenom manžel a manželka nebo registrovaný partner či partnerka. Osobou blízkou je též příbuzný v řadě přímé, takže třeba otec se synem či babička s vnučkou, a dále sourozenec. Občanský zákoník ještě obsahuje takovou volnější formuli, že jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Cílí se tím zvláště na nesezdané páry - na druha a družku. Za osoby blízké se považují rovněž osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4.5
Hlasováno: 7 krát