Deset důvodů, proč nedostanete nemocenskou

Samotná nemoc nebo úraz nezakládají nárok na nemocenskou. Musí být splněny zákonné podmínky, zejména výkon činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění – tj. musí být ze zaměstnání nebo podnikání placeno nemocenské pojištění. Kdo tedy nemocenskou nedostane?

• Krátká nemoc
• Neplacení dobrovolného nemocenského pojištění
• Práce na dohody do limitu
• Nedodržení ochranné lhůty po skončení zaměstnání
• Pouze pasivní příjmy
• Dlouhodobá nemoc v důchodu
• Práce v předčasném důchodu
• Nemoc v důchodu po skončení zaměstnání
• Vyčerpání podpůrčí doby
• Osoby bez zdanitelných příjmů

Krátká nemoc

V případě pracovní neschopnosti náleží nemocenská až od 15. kalendářního dne nemoci. V prvních dvou týdnech nemoci či úrazu náleží náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel. Zaměstnanec s týdenní pracovní neschopností tedy nemocenskou nedostane, ale bude čerpat náhradu mzdy od zaměstnavatele. Výpočet náhrady mzdy a nemocenské se přitom liší.

Neplacení dobrovolného nemocenského pojištění

OSVČ mají nárok na nemocenskou pouze v případě účasti na dobrovolném nemocenském pojištění. Pokud si tedy OSVČ dobrovolné nemocenské pojištění neplatí, nemůže v případě delší nemoci od OSSZ nemocenskou obdržet. I OSVČ mají nárok na případnou nemocenskou až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti.

Tip: Minimální odvod OSVČ na nemocenskou v roce 2023

Práce na dohody do limitu

Nemocenskou lze čerpat pouze ze zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění. To není případ práce na pracovní dohody s hrubou měsíční odměnou do limitu. Z dohody o provedení práce se neplatí sociální pojištění, když je hrubá měsíční odměna 10 000 Kč a méně, a z dohody o pracovní činnosti, když je hrubá měsíční odměna 3999 Kč a méně.

Nedodržení ochranné lhůty po skončení zaměstnání

Zaměstnanci mají nárok na nemocenskou i po skončení zaměstnání, podmínkou je nástup na nemocenskou v 7denní ochranné lhůtě. V případě nemoci po uplynutí ochranné lhůty po skončení zaměstnání nárok na nemocenskou již nevzniká.

Čtěte také: Kdo získá nárok na stoprocentní nemocenskou

Pouze pasivní příjmy

Lidé žijící pouze z pasivních příjmů (např. z kapitálového majetku nebo z nájmu) nemají na nemocenskou nárok. Z pasivních příjmů se totiž sociální pojištění neplatí. Tito občané si povinně platí zdravotní pojištění jako OBZP, to však nemá vliv na čerpání nemocenské. Platba zdravotního pojištění slouží k čerpání lékařské péče v rámci veřejného zdravotního pojištění. Pro možnost čerpat nemocenskou je nutné platit sociální pojištění, což není v těchto případech splněno.

Dlouhodobá nemoc v důchodu

Zaměstnaní starobní důchodci mají během výkonu zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění nárok na nemocenskou, maximálně však v rozsahu 70 dní. Nárok na nemocenskou mají tedy starobní důchodci omezen.

Práce v předčasném důchodu

Předčasní důchodci nemohou mít až do dosažení řádného důchodového věku příjem zakládající účast na nemocenském pojištění. Předčasní důchodci tedy nemohou pobírat příjem, ze kterého vzniká povinnost platit sociální pojištění. V opačném případě by nemohli dostávat na účet předčasný důchod. V praxi to mimo jiné znamená, že předčasní důchodci nemohou pobírat nemocenskou.

Nemoc v důchodu po skončení zaměstnání

Starobní důchodci mohou případnou nemocenskou čerpat pouze během trvání pracovního poměru, jakmile pracovní poměr skončí, starobní důchodci již nemocenskou dostávat na účet nemohou. Ochranná nemocenská lhůta po skončení zaměstnání se na starobní důchodce nevztahuje.

Kalkulačka: Výpočet nemocenské v roce 2023

Vyčerpání podpůrčí doby

Podle § 26 zákona o nemocenském pojištění náleží nemocenská nejdéle 380 kalendářních dní ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti. V některých případech může být prodloužena, pokud se očekává, že příjemce nemocenské v krátké době opět nabude pracovní schopnost.

Osoby bez zdanitelných příjmů

Někteří občané jsou pro účely placení zdravotního pojištění považováni za osoby bez zdanitelných příjmů a mají povinnost si sami platit měsíční zdravotní pojištění. V roce 2023 v částce 2336 Kč. Osoby bez zdanitelných příjmů ale nemají příjem zakládající účast na nemocenském pojištění, a proto nemohou dostávat na účet nemocenskou. OBZP mohou být např. i lidé v domácnosti, občané vyřazení z evidence na Úřadu práce, studenti nad věkový limit apod.

Čtěte také: OSVČ na neschopence: Jak to hlásit a kdy dorazí od sociálky peníze?