Mzdový výměr a platový výměr: k čemu jsou a v čem jsou rozdíly

09.05.2023 | , Finance.cz
DANĚ


Platový výměr je povinnou formou určení výše platu ve státní a veřejné sféře. Mzdový výměr je jednou z možností stanovení výše mzdy v soukromém sektoru.

Ujednání o výši odměny za práci nemusí být vždy součástí smlouvy nebo dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Mzda může být jak smluvně sjednána, tak stanovena zaměstnavatelem. Plat je naopak zásadně určován zaměstnavatelem.

Zdroj: Shutterstock

Odměna za práci nemusí být ve smlouvě, jen v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr

Výše mzdy nebo platu vůbec není povinnou součástí pracovní smlouvy. Naproti tomu jsou výše odměny a podmínky jejího poskytování podstatnou náležitostí dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. V pracovním poměru však může být mzda jak určena (stanovena) zaměstnavatelem, tak i dohodnuta mezi jím a zaměstnancem

Mzda sjednaná, nebo určená

Mzda se podle zákoníku práce sjednává ve smlouvě, nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním (všeobecně) předpisem, anebo určuje mzdovým výměrem (pro konkrétního zaměstnance).

Mzda se sjednává především ve smlouvě, a to v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě. Může jít o individuální smlouvu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ale také o kolektivní smlouvu. Kolektivní smlouvu mimo jiné o mzdových tarifech sjednává zaměstnavatel s odborovou organizací, která u něj působí, pro svou firmu, nebo i odborová centrála a zaměstnavatelská instituce pro celé určité hospodářské odvětví a v něm působící zaměstnavatele a jejich zaměstnance.

Mzda může být poskytována také na základě vnitřního předpisu zaměstnavatele, kdy si mzdové tarify, zařazování zaměstnanců do nich a pravidla oceňování práce stanoví sám zaměstnavatel.

Mzdový výměr

Mzdu zaměstnavatel také může určit mzdovým výměrem. Není vyloučeno, aby zaměstnavatel vydával mzdové výměry jednotlivým zaměstnancům, i když pro zaměstnavatele platí kolektivní smlouva řešící mzdové otázky nebo je ve firmě vydán vnitřní mzdový předpis. Mzdový výměr pak konkretizuje výši mzdy v rámci pravidel určených kolektivní smlouvou nebo mzdovým předpisem.

Zaměstnavatel však prostřednictvím mzdového výměru může určovat výši mzdy jednotlivým zaměstnancům, především když u něj neplatí ani kolektivní smlouva, ani není vydán vnitřní předpis. (A současně za podmínky, že výše mzdy není sjednána individuální smlouvou s konkrétním zaměstnancem. Takovému zaměstnanci mzdový výměr nevydává.)

Zaměstnavatel je pak povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.

Nejsou-li tedy mzdová práva stanovena vnitřním předpisem nebo ujednána ve smlouvě, je mzdový výměr dokumentem, který tato práva určuje. Naopak jsou-li mzdová práva sjednána nebo stanovena jinou formou, není nutno mzdový výměr zaměstnanci vydávat.

U jednostranného rozhodnutí zaměstnavatele o stanovení či určení mzdy není souhlas zaměstnance potřebný a žádný význam na rozdíl od dohody nemá. Svým podpisem zaměstnanec na mzdovém výměru nevyjadřuje s dokumentem souhlas, nýbrž jen stvrzuje jeho převzetí.

Podle čeho se určuje výše mzdy

Zaměstnavatel je při určování výše mzdy povinen zohlednit odměňovanou práci, a to z podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Zaměstnavatel přitom musí dodržet pravidla o nejnižších úrovních zaručené mzdy. Nařízení vlády určuje stupnici 8 nejnižších úrovní zaručené mzdy. Jde vlastně o 8 „odstupňovaných minimálních mezd“ pro různé druhy prací a profesí. Ale jenom ten nejnižší stupeň se rovná té skutečné minimální mzdě. Dalších 7 stupňů, resp. úrovní zaručené mzdy je vyšších.

Zákoník práce pak stanoví minimální výši příplatků k základní mzdě, jako třeba za noční práci, přesčasovou práci apod. Zaměstnavatel si může pravidla odměňování určit nebo dohodnout podle svého, musí jen dodržet minimální standardy odměňování, jako právě nejnižší úrovně zaručené mzdy a minimální výši povinných příplatků. Může však vymyslet a poskytovat i další jiné příplatky apod.

VyzkoušejteMzdová kalkulačka 2023: rychlý výpočet čisté mzdy

Platový výměr

Výši platu stanovuje zaměstnavatel státního sektoru a veřejné správy podle pravidel předepsaných zákoníkem práce. Plat se může skládat jen ze složek v zákoníku práce uvedených, zejména tarifního platu, jehož výše se určí podle vykonávané práce a započitatelné praxe, a dále pak z různých příplatků.

V den nástupu do práce je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný platový výměr o platu a jeho složkách; nový platový výměr nebo dodatek k tomu původnímu je pak povinen zaměstnavatel vydat vždy, dojde-li ke změně skutečností uvedených v platovém výměru.

Plat sestává z platového tarifu odvozeného od zařazení zaměstnance do platové třídy (podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací) a platového stupně (podle doby dosažené započitatelné praxe, nevyužije-li zaměstnavatel v rámci tzv. pásmového odměňování možnosti přeřadit zaměstnance do jiného stupně). Platový tarif je základní složkou platu. K tomu se vyplácí různé příplatky ve výši či rozmezí stanovených zákoníkem práce a prováděcími předpisy jako příplatek za vedení, za práci ve ztíženém pracovním prostředí, zvláštní příplatek (za výkon práce v pracovních podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života a zdraví nebo obtížnými pracovními režimy) a osobní příplatek.

TipJaký je plat poslanců a funkcionářů Poslanecké sněmovny v roce 2023?

Výměry musí zaměstnanci dostat do vlastních rukou před započetím práce

Mzdový výměr i platový výměr nebo jejich změnu musí doručit zaměstnavatel zaměstnanci vždy do vlastních rukou. Výši mzdy i platu musí znát zaměstnanec vždy před započetím práce. Proto i případné snížení mzdy (pokud není výše mzdy sjednána smluvně, pak ji zaměstnavatel jednostranně měnit nemůže), nebo platu či jejich určitých složek (a nový výměr s novou výší odměny za práci), platí vždy teprve pro budoucí práci.

Mzda ani plat nemohou být snižovány zpětně. To jedině v soukromém sektoru motivační a výkonností složky, které se vyplácejí zpětně za určité období podle dosaženého pracovního výkonu, např. tržby, počtu vyhotovených nebo prodaných výrobků, uzavřených smluv apod. Ale to pak vlastně nejde o snížení mzdy jako takové, ale jen o dopočítání pohyblivé složky mzdy závisející na pracovním výkonu za určité období.


Čtěte také: Máte zprostředkovanou práci přes agenturu? Podívejte se, jak se změní podmínky v agenturním zaměstnávání

 

Autor článku

Terezie Nývltová Vojáčková


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: DANĚ