Z pasivních příjmů podle § 8, § 9 a § 10 zákona o dani z příjmu se neplatí sociální ani zdravotní pojištění. To mimo jiné znamená, že investoři pouze s těmito příjmy nemají nárok na nemocenskou, tedy během nemoci nemají investoři nárok na žádné finanční plnění.
- Nutnost platby zdravotního pojištění
- Pasivní příjmy a důchod
- Důchodové problémy při neřešení pojistného vztahu
- I investoři mají nárok na slevu na poplatníka
Praktický příklad
Paní Helena pracuje na zkrácený úvazek, aby měla vyřešen pojistný vztah se zdravotní pojišťovnou. Většinu svého času však věnuje svým investicím. Přestože má z pasivních příjmů poměrně zajímavé výnosy, tak v případě nemoci se jí bude náhrada mzdy i nemocenská vypočítávat pouze z hrubé mzdy ze zkráceného úvazku.
Pasivní příjmy nemají žádný vliv na nemocenskou. Během prvních 14 dní pracovní neschopnosti náleží náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel, od 15. kalendářního dne náleží nemocenská, kterou vyplácí místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení.
Čtěte také: Automatický nárok na neomezenou dobu? Fakta o nemocenské pro každého maroda
Nutnost platby zdravotního pojištění
Kdo není pro účely placení zdravotního pojištění zaměstnancem, osobou samostatně výdělečně činnou nebo státním pojištěncem, ten je automaticky osobou bez zdanitelných příjmů. Investoři pouze s pasivními příjmy, kteří nejsou státními pojištěnci, si tak musí sami platit zdravotní pojištění jako osoby bez zdanitelných příjmů. V roce 2025 platí všechny OBZP na zdravotním pojištění měsíčně částku 2 808 Kč (13,5 % z minimální mzdy 20 800 Kč). Měsíční platba zdravotního pojištění je vždy stejná, bez ohledu na výši pasivních příjmů.
Tip: Zdravotní pojištění je v podstatě rovná daň pro všechny. Máte ho správně vyřešené?
Praktický příklad
Student Michal má jediný příjem z nájmu ze zděděného bytu po babičce. Pro účely placení zdravotního pojištění je Michal státním pojištěncem, neboť splňuje statut studenta. Pan Michal má tedy vyřešen pojistný vztah u své zdravotní pojišťovny a jako „investor“ si nemusí sám platit zdravotní pojištění.
Tip: Kalkulačka nemocenské pro rok 2025
Pasivní příjmy a důchod
Vzhledem k tomu, že se z pasivních příjmů neplatí sociální pojištění, tak se toto období nehodnotí pro důchodové účely. Jestliže není splněna žádná ze zákonných podmínek pro hodnocení daného období jako náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, péče o závislou osobu při splnění zákonných podmínek), tak je vhodné mít uzavřeno dobrovolné důchodové pojištění. V roce 2025 činí měsíční částka minimálního dobrovolného důchodového pojištění částku 3 260 Kč, v roce 2024 byla 3 078 Kč a v roce 2023 činila 2 823 Kč.
Čtěte také: Jak řešit mezeru v pojištění, která ohrožuje výši vašeho důchodu
Důchodové problémy při neřešení pojistného vztahu
Investoři pouze s pasivními příjmy, kteří si neplatí dobrovolné důchodové pojištění, mohou mít v budoucnu problém nejenom s přiznáním starobního důchodu, ale i případného invalidního důchodu. Pro přiznání starobního i invalidního důchodu totiž musí být získána alespoň minimální doba pojištění. V lepším případě je z důvodu dlouhé mezery v pojištění vypočtený státní důchod značně nižší, protože se získá nejenom nižší doba pojištění, ale dojde i k „rozmělnění“ osobního vyměřovacího základu (průměrné hrubé mzdy za odpracované roky v současné hodnotě).
Praktický příklad
Pan Lukáš měl v posledních šesti letech pouze vysoké pasivní příjmy z kapitálového majetku a z nájmu. Lukáš nesplňuje žádnou z podmínek pro započtení daných šesti let jako náhradní doby pojištění. Aktuálně má zdravotní problémy dostačující k přiznání invalidity prvního stupně, je mu 35 let, ovšem nesplňuje minimální dobu pojištění v rozsahu 5 let v posledních 10 letech, což je minimální doba pojištění pro občany starší 28 let. Proto mu nemůže být invalidní důchod přiznán.
Tip: Jaký vliv má stupeň invalidity na přiznaný invalidní důchod?
I investoři mají nárok na slevu na poplatníka
Daňoví poplatníci pouze s pasivními příjmy vyplňují daňové přiznání, včetně přílohy číslo 2. Daňové přiznání za rok mají povinnost vyplnit všichni daňoví poplatníci s ročními zdanitelnými příjmy nad 50 000 Kč, pokud za ně neprovedl zaměstnavatel roční zúčtování daně. V daňovém přiznání uplatní všichni daňoví poplatníci slevu na poplatníka v plném rozsahu 30 840 Kč, bez ohledu na strukturu zdanitelných příjmů. Z důvodu pasivních příjmů tedy nedochází k žádnému snížení slevy na poplatníka.