Ministerstvo zdravotnictví chystá novelu vyhlášky o preventivních prohlídkách, která má zásadně zvýšit kvalitu, dostupnost i efektivitu péče poskytované během těchto vyšetření. Hlavním cílem změn je přizpůsobit preventivní prohlídky aktuálním zdravotním potřebám populace a moderním poznatkům medicíny.
- Co se mění pro různé věkové skupiny?
- Nová vyšetření přinesou pojišťovnám výdaje, ale i návratnost
- Konkrétní změny v preventivních prohlídkách
Co se mění pro různé věkové skupiny?
-
Dospělí (18–64 let):
Hlavní důraz bude kladen na odhalení rizikových faktorů pro kardiovaskulární, metabolická a onkologická onemocnění. Zásadní bude i motivace pacientů ke zdravému životnímu stylu. -
Mladší senioři (65–74 let):
Prohlídky se zaměří na funkční stav a stabilizaci chronických nemocí, což může oddálit ztrátu soběstačnosti a závislosti na sociálních službách. -
Senioři (75–85 let):
V popředí bude screening tzv. geriatrických syndromů, jako jsou kognitivní poruchy, riziko pádů nebo podvýživa. Cílem je včas zachytit zhoršení zdravotního stavu a předejít invaliditě. -
Senioři 85+:
U nejstarší generace se prohlídky zaměří na kvalitu života a individuální přání pacienta, včetně plánování péče a případného přechodu na paliativní přístup.
Tip: Bez kartičky a hotovosti ani ťuk. Jak je to se zdravotní péči na dovolené v Chorvatsku
Nová vyšetření přinesou pojišťovnám výdaje, ale i návratnost
Zavedení nových laboratorních vyšetření v rámci preventivních prohlídek má přinést zdravotním pojišťovnám vyšší náklady – odhadem kolem 435 milionů korun ročně. Tyto výdaje však představují investici, která by se měla dlouhodobě vrátit díky včasnému záchytu nemocí, levnější léčbě a prevenci komplikací.
Do budoucna se počítá i s digitalizací výsledků, která má přispět ke snížení zbytečných opakovaných testů a k větší efektivitě systému.
Co konkrétně se v preventivních prohlídkách změní?
Chystaná novela přináší řadu konkrétních změn, které mají zlepšit včasný záchyt nemocí a zvýšit přínos preventivních prohlídek pro pacienty všech věkových kategorií. Praktický lékař bude nově aktivně kontrolovat, zda se pacient účastní screeningových programů, jako je cytologie děložního čípku, mamografie nebo kolonoskopie, a pokud ne, doporučí mu jejich absolvování.
Kontrola obvodu pasu a dohled nad onkologickými screeningy
Součástí fyzikálního vyšetření se nově stane měření obvodu pasu jako klíčového ukazatele obezity. Posílí se i onkologická prevence – u osob s vyšším rizikem karcinomu prsu, prostaty či varlat bude lékař ověřovat, zda jsou sledovány specializovaným pracovištěm, případně jim takové vyšetření doporučí.
Přesnější vyšetření moči a nové laboratorní testy
Zpřesní se také vyšetření moči – nově bude možné volit mezi orientačním testem v ordinaci a laboratorním vyšetřením podle potřeby a kontextu.
EKG od 30 let a častěji u rizikových osob
Při první návštěvě nového praktického lékaře bude prováděno EKG a rozšířená laboratorní vyšetření k určení zdravotního rizika. EKG se nově zařazuje již od 30 let a u rizikových pacientů bude prováděno častěji – každé 2 až 4 roky podle věku a rizikových faktorů.
Významnou změnou je také úprava frekvence a rozsahu krevních testů. Vyšetření lipidogramu (hladina cholesterolu v krvi) se bude provádět častěji i u mladších osob. Nově se zavádí jednorázové vyšetření lipoproteinu (riziko infarktu nebo mrtvice), zejména u žen po menopauze, kvůli včasnému záchytu aterosklerotických onemocnění. Rozšířen bude také krevní obraz – kvůli včasnému záchytu anémie, především u žen.
Pravidelné testy jater a ledvin od středního věku
Novela zavádí pravidelné jaterní testy od 45 let každé dva roky, stejně tak častější sledování funkce ledvin (sérový kreatinin a eGFR) od 50 let. Nově se zařazuje i vyšetření NT-proBNP, které pomáhá včas odhalit riziko srdečního selhání u osob s predispozicemi.
Individuální plán péče a důraz na očkování
Výstupem z prohlídky bude nově ucelený zdravotní souhrn, vyhodnocení individuálního rizika, návrh léčebného plánu a doporučení očkování. Cílem je lépe řídit péči o chronicky nemocné a posílit roli prevence v ochraně zdraví.
U dětí důraz na zrak a kojení
U dětských pacientů dochází jen k drobným technickým úpravám, například v oblasti informací o kojení, výživě a včasného záchytu zrakových vad. Tyto prohlídky zůstávají důležitým nástrojem pro sledování vývoje dítěte a včasné odhalení zdravotních potíží.
Vyhláška má vejít v účinnost od 1. ledna 2026.
Čtěte také:
Jak online získat přehled plateb vynaložených zdravotní pojišťovnou na vaši péči?
Psychicky nemocní to mají s životním pojištěním těžké. Smlouvy obsahují spoustu výluk