Zaměstnanci platí na nemocenském pojištění 0,6 % ze své hrubé mzdy, přičemž nemocenské pojištění je součástí sociálního pojištění, které v souhrnu činí 7,1 % z hrubé mzdy. Sazba sociálního pojištění pro OSVČ je 2,7 % z vyměřovacího základu, minimální vyměřovací základ činí 9 000 Kč. Dále v textu se zaměříme na vybrané omyly a nepravdy o nemocenském pojištění pro OSVČ.
Nemocenské pojištění je pro OSVČ povinné
Zatímco sociální pojištění musí OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost platit vždy, a to i při ztrátě, tak nemocenské pojištění nikoliv. Účast na nemocenském pojištění je dobrovolná. Pouze OSVČ platící dobrovolné nemocenské pojištění však mají nárok na nemocenskou.
Platba nemocenského pojištění ovlivňuje výši invalidního důchodu
V případě závažných zdravotních problémů a přiznání invalidity prvního, druhého nebo třetího stupně nemusí mít OSVČ neplatící si dobrovolné nemocenské pojištění obavy, že nebudou mít nárok na invalidní důchod. Veškeré nároky ohledně invalidního důchodu závisí výhradně na platbě povinného sociálního pojištění. Platby dobrovolného nemocenského pojištění do výpočtu invalidního důchodu nikterak nevstupují. OSVČ platící si dobrovolné nemocenské pojištění tedy nemají výhodnější výpočet invalidního důchodu než OSVČ, které si dobrovolné nemocenské pojištění neplatí.
Čtěte také: Kolik vám zdravotní pojišťovna přispěje na prázdninový pobyt pro děti?
Nemocenskou mají OSVČ od prvního dne
Zatímco zaměstnanci mají nárok na peníze během pracovní neschopnosti od prvního dne, OSVČ nikoliv. V prvních dvou týdnech totiž dostávají zaměstnanci náhradu mzdy, kterou jim vyplácí jejich zaměstnavatel. Nemocenská náleží až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. OSVČ mají nárok na nemocenskou rovněž až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti a v prvních dvou týdnech nedosáhnou na žádné finanční plnění. Ani OSVČ nemohou dostávat nemocenskou od prvního dne. Placení dobrovolného nemocenského pojištění zaručuje „pouze“ nemocenskou od 15. kalendářního dne, OSVČ žádnou náhradu mzdy pochopitelně čerpat nemohou.
Čtěte také: A co rekvalifikace? I když jste úspěšný podnikatel, na vzdělávání není nikdy pozdě
Paušální režim zaručuje nárok na nemocenskou
Při splnění zákonných podmínek si mohou OSVČ plnit veškeré své daňové povinnosti účastí v dobrovolném měsíčním daňovém paušálu, kdy jednou měsíční daňovou platbou platí současně daň z příjmu, zdravotní a sociální pojištění. V závislosti na výši a struktuře příjmů jsou stanovena tři pásma paušální daně. Účast v daňovém paušálním režimu však automaticky nezaručuje nárok na nemocenskou. I OSVČ v paušálním režimu, které případně chtějí mít nárok na nemocenskou, si musí ještě zvlášť platit dobrovolné nemocenské pojištění.
Čtěte také: Zdanění práce na dohodu v roce 2025: jak změna limitů ovlivnila platby daní a pojištění?
Minimálně desetitisícová nemocenská
Částka nemocenské závisí i u OSVČ na měsíční platbě na nemocenském pojištění. Minimální měsíční dobrovolné nemocenské pojištění v roce 2025 činí 243 Kč, čemuž odpovídá měsíční nemocenská (až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti) ve výši 5 054 Kč. OSVČ platící nízké platby na dobrovolném nemocenském pojištění by měly počítat s nízkou nemocenskou, která nedosahuje ani 10 000 Kč měsíčně, jak je vidět z přiložené tabulky níže.
Měsíční částka dobrovolného nemocenského pojištění |
Měsíční nemocenská |
243 Kč |
5 054 Kč |
300 Kč |
6 220 Kč |
350 Kč |
7 252 Kč |
400 Kč |
8 284 Kč |
450 Kč |
9 330 Kč |
Nemocenské pojištění snižuje vyměřovací základ
Roční sociální (důchodové) pojištění pro OSVČ se vypočítává z vyměřovacího základu. Pokud je skutečný vyměřovací základ (55 % daňového základu) vyšší než minimální vyměřovací základ, tak ze skutečného vyměřovacího základu. Sazba povinného pojistného činí 29,2 %. Případná účast na dobrovolném nemocenském pojištění však vyměřovací základ nesnižuje.
Čtěte také: Už 12 let se muž domáhá příspěvku na péči. Případ stále nemá jasný konec
Platba nemocenského pojištění zaručuje lepší zdravotní péči
Povinným pojistným pro OSVČ je i zdravotní pojištění. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy placeno alespoň minimální zdravotní pojištění. Právě zdravotní pojištění slouží k financování zdravotní péče. Případné platby na dobrovolném nemocenském pojištění nemají žádný vliv na čerpání zdravotní péče, která je v Česku založena na principu solidarity.
Čtěte také: Podepište prohlášení a pořiďte si děti. Jak moc se může lišit zdanění u stejné mzdy?
Nevyčerpané platby zvyšují starobní důchod
Některé OSVČ si dlouhodobě platí dobrovolné nemocenské pojištění a přitom žádné dávky od státu nečerpají, protože jsou během let maximálně pár dní nemocné (nemocenská náleží až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti) a jiné zdravotní problémy nemají. V takovém případě nelze pojistné nijak převést na platby na povinném sociálním pojištění a tímto způsobem si nějak zvýšit státní starobní důchod. Měsíční částka starobního důchodu závisí výhradně na platbách na povinném sociálním pojištění.