EU: Každé sedmé dítě je sociálně vyloučené

Nejvyšší míra materiální deprivace u dětí mladších 16 let byla dle Eurostatu za rok 2024 zaznamenána v Řecku, v Rumunsku a v Bulharsku. Nejnižší naopak byla v Chorvatsku, Slovinsku a Švédsku. Česko má jedenácté nejlepší hodnocení ze zemí EU. 

• Jak se materiální deprivace zjišťuje?
• Hlavní důvody „sociálního vyloučení“
• Důležitost sociální politiky

Jak se materiální deprivace zjišťuje? 

Pokud si dítě a rodina nemůže dovolit alespoň tři z níže uvedených sedmnácti položek, které jsou dle evropského standardu považovány za nezbytné, potom nedosahuje požadované životní úrovně a je sociální vyloučené neboli je postižené materiální deprivací. Pro hodnocení materiální deprivace je rozhodující, že některá z níže uvedených položek chybí z finančních důvodů a nikoliv z vlastní vůle, což je typické např. u auta.

Z pohledu dítěte se hodnotí:

• nějaké nové oblečení,
• dva páry bot,
• možnost jíst denně ovoce a zeleninu,
• možnost jíst denně maso,
• vlastní knihy,
• vnitřní hry,
• oslavy,
• pozvání přátel,
• volnočasové aktivity,
• školní výlety,
• dovolenou.

Z pohledu domácnosti: možnost výměny opotřebovaného nábytku, nedoplatky, přístup k internetu, možnost vytápění domácnosti, auto. 

Tip: Každá čtvrtá žena pracuje v zemích EU na zkrácený úvazek

Hlavní důvody „sociálního vyloučení“

Nejčastěji jsou v členských zemích Evropské unie materiální deprivací postiženy děti, jejichž rodiče mají pouze minimální vzdělání, které bývá hlavním problém uplatnění na trhu práce. Právě dlouhodobá nezaměstnanost, kdy je již vyčerpána podpora v nezaměstnanosti a náleží již pouze sociální dávky, má zásadní vliv na značný pokles životní úrovně a sociální vyloučení. Aktivní politika zaměstnanosti má své nezastupitelné místo a každé snížení dlouhodobé nezaměstnanosti má velký vlit na sociální klima ve společnosti a samozřejmě i celou ekonomiku. 

Jestliže jsou oba rodiče nezaměstnaní, má tato skutečnost pochopitelně velmi nepříjemný vliv na dítě, jeho možnosti a sociální začlenění. Přístup ke vzdělání je velmi důležitý. V praxi jednoznačně platí, že čím vyšší je dosažené vzdělání, tím je nižší riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. 

Důležitost sociální politiky

Ve všech členských zemích EU má sociální politika velmi důležitou roli. Při správném nastavení by měla současně poskytovat „záchrannou síť“, aby se rodiny, které se dočasně dostanou do problémů, mohly opět postavit na vlastní nohy, ale současně musí plnit důležitou motivační funkci, aby životní úroveň lidí pracujících za nižší mzdu byla podstatně vyšší než lidí, kteří žijí pouze ze sociálních dávek. Právě díky propracované sociální politice žijí sociálně vyloučení Evropané v naprosto jiných podmínkách než je tomu ve většině ostatních zemích světa. 

Materiální deprivace dětí v zemích EU 

Dle míry materiální deprivace dětí mladších 16 let si můžeme členské země EU rozdělit do tří skupin: 

• V první skupině jsou země, kde je vyšší než 15 %, jedná se o tyto země: Řecko (33,6 %), Rumunsku (31,8 %), Bulharsko (29,8 %), Španělsko (20,3 %), Maďarsko (18,4 %). 
• Ve druhé skupině jsou země, kde se míra materiální deprivace pohybuje od 10 % po 15 %, těmito zeměmi jsou: Portugalsko (14,8 %), Kypr (14,6 %), Slovensko (13,8 %), Belgie (13,6 %), Francie (13,4 %), Irsko (13,2 %), Německo (11,3 %), Itálie (11,6 %). 
• Ve třetí skupině jsou země, kde míra materiální deprivace u dětí je nižší než 10 %, tuto podmínku splňuje: Nizozemí (9,8 %), Finsko (9,4 %), Rakousko (9,1 %), Česko (7,9 %), Malta (7,7 %), Litva (7,4 %), Lotyšsko (7,0 %), Estonsko (6,9 %), Lucembursko (6,6 %), Dánsko (6,5 %), Polsko (6,3 %), Švédsko (5,5 %), Slovinsko (3,8 %), Chorvatsko (2,7 %).

Pramen: Eurostat – News Articles from 13 June 2025 – „13,6 % of EU children faced materiál deprivation in 2024“