Starobní důchod: Vyplatí se práce na procenta?

Začít pobírat starobní důchod na účet je možné později a výdělečnou činností, ze které je odváděno sociální pojištění, si tak zvýšit měsíční částku starobního důchodu. Jedná se o takzvanou práci na procenta, kdy je následný měsíční starobní důchod z důvodu přesluhování vyšší. 

• Legislativní úprava odchodu do důchodu
• Porovnání návratnosti přesluhování dle výše příjmu
• Výhodnost „přesluhování“ ještě poklesla

Legislativní úprava odchodu do důchodu

Dle § 34, odstavce 3) zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. platí, že výše procentní výměry starobního důchodu se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod za každých 90 kalendářních dní této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu.

Tip: Kalkulačka důchodového věku

Praktický výpočet - pracovat o půl roku déle, nebo odejít do řádného důchodu? 

Pan Milan odejde v roce 2026 do řádného starobního důchodu, přičemž získal dobu pojištění v rozsahu 46 let a jeho osobní vyměřovací základ (průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky) činí 50 000 Kč. Panu Milanovi je přiznán řádný starobní důchod ve výši 24 657 Kč. 

Pan Karel odejde rovněž v roce 2026 do starobního důchodu, bude však „přesluhovat“ 183 dní. Dobu pojištění bude mít pan Karel rovněž 46 let a osobní vyměřovací základ také 50 000 Kč. Z důvodu přesluhování však bude panu Karlovi zvýšen měsíční starobní důchod o 862 Kč a měsíční starobní důchod bude 25 519 Kč. 

Kdyby však pan Karel začal starobní důchod pobírat o 6 měsíců dříve, tak by za šest měsíců obdržel souhrnný starobní důchod ve výši 147 942 Kč (24 657 Kč x 6 měsíců). Tuto částku bude vyšší důchod z důvodu přesluhování postupně smazávat a výhoda přesluhování převáží až cca za necelých 172 měsíců (147 942 Kč: 862 Kč). Při výpočtu nezohledňujeme valorizace důchodu.

Jaký bude výpočet důchodu v roce 2026?

Porovnání návratnosti přesluhování dle výše příjmu

V přiložené tabulce máme pro názornost provedeny výpočty u různých osobních vyměřovacích základů (průměrných hrubých měsíčních mezd za odpracované roky v současné hodnotě) stejně tak jako v předchozím praktickém příkladu. Počítáme vždy s vysokou dobou pojištění v rozsahu 46 let. Ve druhé variantě počítáme s přesluhováním v rozsahu 183 dní (zvýšení důchodu za 2 x 90 dní dle § 34). 

Z tabulky názorně vidíme, že u vyšších příjmů převáží výhoda práce na procenta dříve než u nižších příjmů (výsledné měsíce máme zaokrouhleny). Vždy se však jedná o poměrně velmi dlouhé období. 

Zdroj: vlastní výpočet autora

Tip: Jak dlouho a kolik musíte vydělávat na předčasný důchod 21 000 Kč?

Výhodnost „přesluhování“ ještě poklesla

Od roku 2025 mají poživatelé řádného starobního důchodu, kteří vykovávají výdělečnou činnost, ze které vzniká povinnost platit sociální pojištění, nárok na slevu na sociálním pojištění v rozsahu 6,5 % z hrubé mzdy nebo vyměřovacího základu. V praxi se tak výhoda odchodu do řádného starobního důchodu v klasickém termínu a současné pokračování v zaměstnání ještě prohloubila. Vždyť u hrubé měsíční mzdy ve výši 50 000 Kč činí úspora na sociálním pojištění 3 250 Kč a o tuto částku je vyšší přímo čistá mzda. Pracující řádní starobní důchodci tak mají významně vyšší čistou mzdu na účet než jejich kolegové v předdůchodovém věku.