Co bude dál? Vysoká není jediná možnost!

Čtyři roky za školními lavicemi, čtyři roky stereotypu se stejnými lidmi - to se na člověku nějak podepíše. Když se k tomu přidají stresy kolem maturity, hory knih, poznámek a výpisků, málem by se zdálo, že se to ani zvládnout nedá. Proč tedy ještě pokoušet štěstí na přijímačkách na vysokou? Není lepší si dát alespoň rok pauzu? Jeden rok vám na štěstí nepřidá a můžete ho strávit celkem užitečně.

Střední - maturita - přijímačky - vysoká: to je rytmus mladých lidí, kteří chtějí něčeho dosáhnout. Jenomže úspěšní můžete být i jinak. Zkuste si na rok odpočinout od běžných škol a běžných univerzit. Rok na jazykové škole vám otevře mnoho slibných cestiček k tomu, abyste to v budoucnu měli lehčí.

Jazykové vzdělání je jedním z nejdůležitějších faktorů při hledání zaměstnání. A nejenom to. Dnes už i mnoho vysokých škol víceméně předpokládá, že už jazyk vlastně umíte. Především učební texty ze sociálních věd jsou v převážné míře v němčině a angličtině: významní současní teoretici politologie, sociologie, psychologie či mediálních studií prostě do češtiny ještě nebyli přeloženi. A proto je schopnost číst, rozumět a pracovat s články a statěmi v cizím jazyce jednoduše nezbytná.

Na jazykovkách můžete studovat jeden nebo dva jazyky v takzvaném denním pomaturitním studiu. V praxi to znamená, že chodíte každý všední den do školy tak jako dosud. Výuka trvá zhruba čtyři až šest hodin, podle toho, na jaké škole studujete a co vlastně studujete. Úroveň studia je různá, jednotlivé instituty většinou už na začátku nějakou formou vstupního testu rozdělí své studenty podle toho, co už z daného jazyka umí. Začít můžete úplně nový jazyk, nebo stavět na tom, co víte ze střední a připravit se tak například na státní zkoušky (např. TOEFL a jiné). Certifikáty, které můžete získat, mají dnes navíc mezinárodní platnost a chlubit se jimi při hledání práce se dá po celé Evropě. Nepřeberné množství agentur, které se vzděláváním zabývají, dnes už dokážou ušít program na míru téměř každému.

Obrovská konkurence, boj mezi jednotlivými jazykovkami o každého nového studenta, přináší hodně pozitivního. Především se k vám chovají jako k zákazníkovi, který platí a proto chce, aby tomu zodpovídaly i služby, které dostává. Ceny celoročního kurzu jsou různé a i tu se konkurenční válka projevuje. Připravit si ale můžete tak dvacet až třicet tisíc korun. Není to málo, ale vzhledem ke zkušenostem ani nijak závratně moc. Téměř každá škola umožňuje platit v několika splátkách, takže si vzdělání můžou dovolit i ti, kteří po kapsách neskrývají miliony.

Výuka probíhá ve skupinách. Kolik nových spolužáků poznáte, se různí, školy se snaží zaujmout a tak počet studentů v kroužcích tlačí dolů. A tak existují dnes už i třeba jen osmičlenné skupinky, jinde vás bude patnáct. Faktem je, že i toto se odráží v ceně, kterou zaplatíte. Kromě toho se studium na jazykovce liší od střední školy i v jiných ohledech. Výuka je rozhodně méně stereotypní, čeští kantoři a lektoři ze zahraničí mají mnohdy několikanásobnou fantazii v porovnání s tím, co ve svých hlavách nosí profesoři ze sivých gymnaziálních kabinetů. Budete hrát divadlo, zpívat (nebo i skládat) písničky, těšit se můžete i na výlety, filmy, muziku a mnoho jiného. Jazykovky se snaží být nápadité a originální, protože vědí, že i vzdělání může být dobrý byznys a uspějí jen ti nejlepší.

A tak se kromě gramatiky, výslovnosti a stylistiky dozvíte i o zemích, ve kterých se domluvíte, když vám studium nebude dělat problémy (a ani vy jemu, že). Ani tyto znalosti nejde jenom tak obejít a jistě se vám ještě někdy hodí.

Důležitým poznatkem je, že i když můžete mít pocit, že ztratíte nejenom celý jeden rok, ale i výhody spojené se statutem "student" - není tomu tak. Stát vám při studiu na jazykové škole statut ponechává. Co to znamená? Že můžete nejenom získat všemožné slevy na dráze, v knihkupectvích a podobně, ale navíc si nemusíte platit zdravotní a sociální pojištění. Na účet příslušných ústavů bude totiž jako dosud posílán ze státního rozpočtu. No není to skvělé?

Otázkou zůstává, jak si vybrat tu pravou jazykovou školu, která vám padne jako ulitá. V první řadě si ujasněte, co chcete. To, co jste dosud četli, se mohlo zdát jako prázdné tlachání, ale v mnohém vás to mohlo poučit. Chcete se učit něco nového nebo si udělat státnice? Chcete se pohybovat v intimitě ani ne deseti párů očí nebo vám nevadí větší skupina? A na jaký jazyk se vlastně dáte? Ujasnit si to máte čas, i kdybyste se pro jazykovku rozhodli až po tom, co vás nevzali na vysokou. Většina z nich přijímá studenty během léta.

Dřív než se začnete prohrabávat nabídkami, poptejte se známých. Školy, které si už stačily udělat dobré jméno, budou pravděpodobně lepší volbou, co myslíte? I tu existuje dělení na kvalitní a nekvalitní, perspektivní a bez budoucnosti. Když si nebudete vědět rady, jsou tu, jako ostatně vždy vysokeskoly.cz, když nepomohou ony, zkuste www.jazykovky.cz nebowww.jazykoveskoly.com. Určitě si vyberete.

Pohybovat se světem jazykovek zkrátka není snadné, ale vy to jistě zvládnete. Získáte nejenom zkušenosti a v první řadě dobré jazykové vzdělání, ale i certifikát, se kterým můžete někdy v příštích letech praštit do stolu a říct - hledáte právě mě. Dobrou angličtinu, němčinu či francouzštinu ocení prostě každý, s kým se setkáte. Na chodbách vysokých škol či univerzit nebo v zaměstnání.


Materiál byl převzat ze zpravodajského a informačního serveru VYSOKESKOLY.CZ.