PRESSO: O sviních, dobrých skutcích a světě aneb Douška z kolejního života

Jaký je kolejní život? Jak udělat všechny zkoušky? Jaký je smysl života? Na to vám bohužel neodpovím, ale jednou událostí malou pro lidstvo, velkou pro mne bych posloužit mohl...

Tuhle se mi stala taková malá, pro světové dění naprosto nevýznamná událost. Šel jsem na kolej, unavený z florbalu, takže jsem sotva nohy vlekl a příliš nevnímal okolí. Najednou se za mnou někdo rozeběhl, zaklepal mi na rameno a podal mi moji kreditní jízdenku (něco na způsob "lítačky" či "šalinkarty"). Kdyby si ji nechal, moc by si nepomohl, já bych však byl o pár stovek chudší.

Potěšilo mě to hned dvakrát. Jednak jsem nepřišel o uložené peníze a potom na mě byl spáchán dobrý skutek. Ten kluk byl od pohledu také student, hned se mi hlavou začaly honit myšlenky jaké je to pěkné, když si studenti navzájem pomůžou a jak ten svět bude hezký, až my, nastupující generace, ho vezmeme do svých rukou. Přiznávám, byl jsem velmi unavený z toho florbalu. Než jsem si stihl vysnít ideální svět, došel jsem na kolej a zjistil, že mi někdo opět z ledničky vzal jídlo. Měl jsem po náladě i po ideálním světě...

Morální ponaučení? Ono je to tak vlastně správně. My, nepoužitelní snílci, seďme někde v koutě a lkejme nad světem. Ti draví, mladí, agresivní, nebojácní, ti, kteří se vyznají v boji o přežití, ti ať jdou a řídí svět! Jen pak nechci vidět jak to s tím světem dopadne...

Materiál byl převzat ze zpravodajského a informačního serveru VYSOKESKOLY.CZ.