Pracovní právo se má v příštím roce přiblížit standardům EU

23.12.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Připravovaná novela zákoníku práce představuje dohodu vlády, odborů a zaměstnavatelů, a proto by poslanci neměli podle ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly usilovat o podstatné zásahy

Připravovaná novela zákoníku práce představuje dohodu vlády, odborů a zaměstnavatelů, a proto by poslanci neměli podle ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly usilovat o podstatné zásahy.

O týden delší dovolenou, odstupné do výše až pěti platů, omezení týdenní pracovní doby včetně přesčasů na 48 hodin a další změny v pracovním právu hodlá prosadit od poloviny příštího roku Zemanův kabinet. Ten včera schválil návrh novely zákoníku práce a zákona o mzdě. "Pokud návrh zákoníku projde sněmovnou, budeme v oblasti pracovního zákonodárství plně v souladu s požadavky EU," uvedl po včerejším zasedání vlády její místopředseda Vladimír Špidla. Podle něho na počátku projednávání návrhu v tripartitě vznesli sociální partneři celkem 900 připomínek a výhrad, avšak u všech postupně došlo k dohodě.

Chystaná novela zákoníku počítá s tím, že zaměstnanci by neměli odpracovat za týden včetně přesčasů více než 48 hodin. Dovolená by se měla podle vládního návrhu prodloužit na čtyři týdny, na které zatím mají nárok jen ti, kteří odpracovali 15 let po dosažení plnoletosti. "Tato novela zákoníku práce bude jednoznačným zlepšením postavení pracujících lidí u nás," uvedl předseda Českomoravské komory odborových svazů Richard Falbr.

Novela by měla umožnit vznik zaměstnaneckých rad ve firmách, kde nefungují odborové organizace.

Vláda se snaží v návrhu zesílit "boj" proti diskriminacím všeho druhu. V předloze se proto například uvádí, že na pracovišti je zakázáno sexuální obtěžování. "V případě, že jde o nadřízeného, což jsou v praxi časté případy, může se obtěžovaná osoba domáhat ochrany na úřadu práce i u soudu," uvedl Špidlův náměstek Petr Šimerka. Novela také zdůrazňuje ve svých ustanoveních rovnoprávné postavení mužů a žen, a to v

přístupu k zaměstnání, v odměňování za srovnatelné činnosti, ve funkčním postupu atd. Podle některých průzkumů dostávají ženy o 20 až 25 nižší mzdy než muži, přestože pro zaměstnavatele vykonávají srovnatelnou práci se stejným výsledkem.

Výraznou změnou mohou být pravidla pro uzavírání pracovního poměru na dobu určitou. Zaměstnavatelé budou muset podle vládní návrhy do smlouvy přesně uvést důvody termínovaného pracovního poměru. "Částečně to zvýhodní zaměstnance. Myslím si ale, že je to rozumné a přijateln

é pro všechny strany," řekl k záměru kabinetu předseda koordinační rady Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Ministr Špidla naopak připustil, že pracovní poměry na dobu přechodnou jsou v některých sférách nutností. "Umožňuje to zaměstnavateli, aby se lehce zbavil pracovníka. Pracovní smlouvy tohoto druhu se často zneužívají," řekl Špidla.

Zemanův kabinet chce také schválit zákon o mzdě, který musí podle ministra Špidly více odpovídat novým sociálním a ekonomickým podmínkám a má přitom více chránit zaměstnance. Návrh počítá s tím, že pro rozpočtovou a příspěvkovou sféru by se zavedl systém 16 platových tříd, kterých je nyní 12. "Cílem tohoto kroku je umožnit lepší odměňování těch, kteří mají nejvyšší kvalifikaci a nejvyšší zkuš

enosti," poznamenal Špidla. Zdůraznil přitom, že platnost tohoto zákona by se rozšířila na sféry, pro které zatím neplatí. Zemanův kabinet tak chce přenést jednotný platový řád i do veřejnoprávních korporací, které jsou financovány z veřejných rozpočtů. Jako příklad ministr uvedl Všeobecnou zdravotní pojišťovnu.

Vláda také hodlá prosadit rozšíření platových tříd, a to ze současných tří na dvanáct. Předloha také definuje a upravuje hromadné propouštění. Za to považuje ukončení pracovního poměru 10 procentům zaměstnanců ve firmách zaměstnávajících od 20 do 100 lidí. Stejné to je i pro podniky se 101 až 300 zaměstnanci. U zaměstnavatelů, kde pracuje více než 300 lidí, bude hromadné propouštění představovat ukončení pracovního poměru 30 procentům zaměstnanců. In

formace o výpovědi přitom budou muset zaměstnavatelé sdělovat nejpozději 30 dnů předem. Povinností má být i jednání o zmírnění nepříznivých dopadů.

Zdroj: 23. 12. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU