...netrpí nedostatkem témat ke konverzaci – děti (v pubertě), manžel (zlobí, jako všichni), práce (děsná otrava), příbuzní (lepší nemluvit), staří kamarádi ze školy („ta šprtka Marie už je podruhé rozvedená“). Po jisté době se však jedna ke druhé nakloní a vypálí nečekanou bombu – „Včera jsem byla u kartářky“. A: „No nekecej, a kvůli čemu jsi tam byla?“ B: „Víš, mám nějaké problémy – vůbec nevím, jak dál. V práci se mi moc nedaří, ve vztahu to není žádná sláva, děti už mě skoro nepotřebují. Ta ženská má skvělé reference, pár mých kamarádek už u ní bylo a vždycky odcházely ohromně spokojené.“ A: „A jak to probíhalo, povídej! A nenech se pobízet, jsem děsně zvědavá“. B: „Přišla jsem tam, takový malý, ale ohromně útulný byt to byl. Paní byla strašně milá a hned jsem k ní pojala důvěru.