Proč vlastně volit – pohled ekonomů

...dříve se tak voleb neúčastnilo dokonce více než 40 % voličů. Tento malý zájem o volby vyvolal vlnu výzkumu zabývající se klesající důvěrou v politiku a rostoucí mírou nespokojenosti s ní. Namísto toho, proč lidé nevolí, bychom se ale měli ptát, proč vlastně volí. V roce 1968 se objevila teorie racionálního voliče. Ta říká, že jedinec jde k volbám pouze v případě, že přínosy tohoto kroku převýší jeho náklady. Přínosy se přitom myslí takové výhody, které by mu přineslo vítězství preferovaného kandidáta, diskontované pravděpodobností toho, že právě hlas daného jedince bude tím rozhodujícím. K tomu můžeme přičíst pocit uspokojení z toho, že jedinec splnil svou občanskou povinnost. V celonárodních volbách je ale pravděpodobnost toho, že právě daný hlas bude tím rozhodujícím, velmi malá.