Skutečné kořeny italské stagnace

...značné míry odrazem krize v eurozóně a tvrdého utahování fiskální politiky, ke kterému dochází ve většině evropských zemí. Od roku 2007 se tak primární bilance této země zlepšila o 3,3 % potenciálního HDP, a to téměř výhradně jako výsledek zvyšování daní. To, že Itálie není schopna dostat se z recese, je ale podle mého názoru způsobeno hlavně její „ztracenou dekádou“, během níž neproběhly potřebné reformy na trhu práce a na finančním trhu. Výsledkem je malá konkurenceschopnost a pomalý růst produktivity. Krize tak pouze vyzdvihla na světlo to, co Itálie dlouho ignorovala. Z hlediska měření konkurenceschopnosti jsou zajímavé zejména jednotkové náklady práce. V Itálii tyto náklady vzrostly mezi lety 2001 a 2011 ve srovnání s jejími hlavními obchodními partnery o více než 23 %. V Německu naopak došlo k poklesu o 9,7 %.