Invalidní důchod pro OSVČ není žádná sláva

Osoby samostatně výdělečně činné mají zpravidla značně nižší důchody než zaměstnanci, týká se to samozřejmě i invalidních důchodů. V praxi mají nárok na invalidní důchod i OSVČ, které nemohou pobírat nemocenskou. Rozhodující pro důchodové účely jsou totiž platby na povinném sociálním pojištění.
Ilustrační obrázek.
Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek.

Sdílet

Zatímco na nemocenskou mají nárok pouze OSVČ, které si platí dobrovolné nemocenské pojištění, tak pro účely invalidního důchodu jsou rozhodující platby na povinném sociálním pojištění. Nárok na invalidní důchod vzniká, pokud je posudkovým lékařem přiznána invalidita prvního, druhého nebo třetího stupně a současně je získána minimální doba pojištění, která se liší dle věku a je stejná pro všechny žadatele o invalidní důchod, tedy zaměstnance i OSVČ. 

Co se dozvíte v článku
  1. Minimální doba pojištění ve věku nad 28 let
  2. Rozhodné důchodové příjmy u OSVČ
  3. Minimální měsíční zálohy nestačí
  4. Význam komerčního pojištění

Minimální doba pojištění ve věku nad 28 let

Občané starší 28 let splní potřebnou dobu pojištění pro přiznání invalidního důchodu při získání doby pojištění alespoň v rozsahu pěti let v posledních deseti letech a lidé starší 38 let získají minimální dobu pojištění při získání doby pojištění alespoň v rozsahu deseti let v posledních dvaceti letech.

Rozhodné důchodové příjmy u OSVČ

Měsíční částka invalidního důchodu závisí na rozhodných příjmech, získané době pojištění (včetně dopojištěné doby pojištění) a přiznaném stupni invalidity. Rozhodujícími příjmy jsou u OSVČ roční vyměřovací základy, nikoliv roční příjmy nebo roční zisk. Z jednotlivých ročních vyměřovacích základů se následně vypočítá osobní vyměřovací základ neboli průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě. 

Praktický příklad: OSVČ a invalidní důchod

Živnostník Pavel měl za rok 2024 hrubý zisk (tj. příjem ponížený o výdaje) ve výši 500 000 Kč. Roční vyměřovací základ je ve výši 55 % hrubého zisku, tedy 275 000 Kč. Pro důchodové účely je na tom živnostník Pavel za rok 2024 stejně jako zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou 22 917 Kč (275 000 Kč: 12 měsíců).

Ještě za rok 2023 však činil vyměřovací základ 50 % daňového základu, takže při stejném zisku 500 000 Kč na tom byl živnostník Pavel stejně jako zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou 20 833 Kč (500 000 Kč x 50 %: 12 měsíců).

Kalkulačka invalidního důchodu

Od ledna skokově vzrostou invalidní důchody a to někomu až o více jak 4000 korun Přečtěte si také:

Od ledna skokově vzrostou invalidní důchody a to někomu až o více jak 4000 korun

Minimální měsíční zálohy nestačí

Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy placeny alespoň minimální měsíční zálohy na sociálním pojištění, a to i při ztrátě. OSVČ účastny v prvním pásmu dobrovolného měsíčního paušálního režimu platí zálohy na sociálním pojištění ve výši 1,15násobku minimální zálohy.

Při platbě minimálních měsíčních záloh je nutné počítat s velmi nízkým invalidním důchodem prvního a druhého stupně. V roce 2025 činí minimální zálohy na sociálním pojištění 4 759 Kč, v roce 2024 to bylo 3 852 Kč a v roce 2023 potom 2 944 Kč. Minimální záloha na sociálním pojištění se pro OSVČ vykonávající hlavní činnost během posledních let výrazně zvýšila, přesto musí OSVČ platící minimální zálohy počítat s velmi nízkým invalidním důchodem prvního a druhého stupně.

Praktický příklad: invalidní důchod a práce za minimální mzdu vs OSVČ

Živnostník Karel platí v roce 2025 měsíční zálohu na povinném sociálním pojištění ve výši 4 759 Kč, což odpovídá průměrné hrubé mzdě v částce 16 298 Kč (4 759 Kč/29,2 × 100). Zaměstnanci pracující za minimální mzdu ve výši 20 800 Kč jsou tak na tom pro důchodové účely lépe než OSVČ platící minimální zálohy na sociálním pojištění.

Praktické výpočty: výpočet invalidního důchodu I. a II. stupně u OSVČ

V přiložené tabulce níže máme pro názornost vypočten invalidní důchod prvního stupně a invalidní důchod druhého stupně u OSVČ při získání doby pojištění v rozsahu 46 let v závislosti na výši osobního vyměřovacího základu. Vzhledem k tomu, že v minulých letech byly zálohy poměrně výrazně nižší, než je tomu v současnosti, tak máme uvedeny osobní vyměřovací základy i na úrovni 12 000 Kč, maximálně počítáme s osobním vyměřovacím základem ve výši 20 000 Kč. 

Výpočet invalidního důchodu I. a II. stupně u OSVČ
Osobní vyměřovací základ Doba pojištění Invalidní důchod I. stupně Invalidní důchod II. stupně
12 000 Kč 46 let 7 420 Kč 8 800 Kč
13 000 Kč 46 let 7 650 Kč 9 145 Kč
14 000 Kč 46 let 7 880 Kč 9 490 Kč
15 000 Kč 46 let 8 110 Kč 9 835 Kč
16 000 Kč 46 let 8 340 Kč 10 180 Kč
17 000 Kč 46 let 8 570 Kč 10 525 Kč
18 000 Kč 46 let 8 800 Kč 10 870 Kč
19 000 Kč 46 let 9 030 Kč 11 215 Kč
20 000 Kč 46 let 9 260 Kč 11 560 Kč

Zdroj: Vlastní výpočet autora

Význam komerčního pojištění

V praxi má většina OSVČ velmi nízký invalidní důchod prvního a druhého stupně. Platba minimálních záloh znamená nejenom velmi nízký starobní důchod, ale případě i invalidní důchod. Výpočet invalidního důchodu prvního a druhého stupně je výrazně méně výhodný než výpočet invalidního důchodu třetího stupně. Vlastní finanční zajištění pro případ invalidity je tak pro OSVČ mnohem důležitější než pro zaměstnance.

Jak žádat o důchod online?

Zdroj: Youtube.com

Jaký důchod budete pobírat v roce 2026?

  • 15 000 Kč a méně
    40 %
  • 15 001 Kč až 17 000 Kč
    4 %
  • 17 001 Kč až 19 000 Kč
    7 %
  • 19 001 Kč až 21 000 Kč
    11 %
  • 21 001 Kč až 23 000 Kč
    11 %
  • 23 001 Kč až 25 000 Kč
    6 %
  • 25 001 Kč až 27 000 Kč
    6 %
  • 27 001 Kč a více
    8 %
  • Nepobírám důchod
    7 %

Více o autorovi

Petr Gola
<p>Externí redaktor</p>