Termín pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob elektronickou formou připadá letos na 4. května. Jestliže se poplatník rozhodne využít pro podání přiznání daňového poradce, prodlužuje se termín pro podání přiznání až do 1. července.
Co se dozvíte v článku
- Kdo je povinen podat daňové přiznání?
- Kterých chyb se poplatníci dopouštějí nejčastěji?
- Chybné určení rozhodného období pro lednové příjmy z prosincových faktur
- Zaslání daňového přiznání v nesprávném formátu
- Nepodání daňového přiznání
- Dvojí uplatnění daňového zvýhodnění na dítě
- Neuvedení plné výše slevy na poplatníka
- Nesprávné uplatnění slevy na manžela či manželku
- Kdy nelze uplatnit odpočet úroků z hypotéky
Přestože je vyplňování daňového přiznání pro mnoho poplatníků každoroční rutinou, některé chyby se v něm opakují. Ty mohou vést k nesprávnému výpočtu daňové povinnosti.
Připravili jsme proto přehled nejčastějších chyb, kterých se poplatníci dopouštějí.
Kdo je povinen podat daňové přiznání?
Povinnost podání daňového přiznání se vztahuje na každého poplatníka, jehož příjmy za zdaňovací období přesáhly částku 50 tisíc korun. Do této sumy se však nezapočítávají příjmy, které jsou od daně osvobozené (například ty, ze kterých byla odvedena srážková daň).
Pokud jde o zaměstnance, jehož další příjmy (kromě příjmů ze závislé činnosti) přesáhly za zdaňovací období 20 000 Kč, má rovněž povinnost podat daňové přiznání.
Každý poplatník může mít za zdaňovací období několik druhů příjmů:
- Příjmy ze závislé činnosti
- příjmy ze samostatné činnosti
- příjmy z kapitálového majetku
- příjmy z nájmu a
- ostatní příjmy
U každého typu příjmu se vypočítá tzv. dílčí základ daně, který vzniká na základě rozdílu příjmů a výdajů.
Následně se všechny dílčí základy daně sečtou a vznikne celkový základ daně od kterého se mohou odečíst nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky. Po odečtu těchto položek vznikne základ daně ze kterého se již vypočítá celková daňová povinnost poplatníka, kterou lze snížit ještě uplatněním slev na dani.
Které slevy na dani a daňová zvýhodnění může poplatník využít jsme blíže rozepsali v našem předchozím článku.
Kterých chyb se poplatníci dopouštějí nejčastěji?
Nyní se zaměříme na chyby, kterých se poplatníci dopouštějí v daňových přiznáních nejčastěji.
Chybné určení rozhodného období pro lednové příjmy z prosincových faktur
Poplatníci často chybují při zařazování lednových příjmů, které získali na základě faktury vystavené v prosinci. Jestliže je poplatník osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ) a vede daňovou evidenci nebo uplatňuje paušální výdaje, je rozhodující termín, kdy mu peníze přijdou na účet.
Pokud odběratel proplatil poplatníkovi prosincovou fakturu až v lednu 2026, bude se tento příjem počítat až do daňového přiznání za rok 2026, nikoliv za rok 2025.
Zaslání daňového přiznání v nesprávném formátu
Poplatníci, kteří jsou povinni podat daňové přiznání elektronicky (většina OSVČ) se dopouštějí mnohdy chyby v tom, že zašlou daňové přiznání ve formátu PDF. Správný formát pro podání daňového přiznání je pouze XML.
Pokud poplatník nepošle přiznání ve správném formátu, finanční úřad ho vyzve, aby ve stanovené lhůtě tuto chybu opravil.
Neodstraní-li poplatník chyby, na které byl finančním úřadem upozorněn, ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši 1000 Kč. Tato pokuta je splatná do 30 dnů od ode dne oznámení platebního výměru.
Nepodání daňového přiznání
Jak jsme již zmínili na začátku článku, poplatníci musí podat daňové přiznání v případě, že jejich příjmy přesáhly částku 50 tisíc korun. Do této sumy se nepočítají osvobozené příjmy a ty, které byly zdaněny srážkovou daní.
Často chybují hlavně poplatníci s příjmy ze zaměstnání, kteří mají další druhy neosvobozených příjmů. Tyto příjmy uvádět nemusí, jestliže nepřesáhnou za zdaňovací období 20 tisíc korun a stačí, když požádají o roční zúčtování daně zaměstnavatele. Pokud však jejich příjem tuto hranici přesáhne, musí si podat daňové přiznání sami.
Příklad: Pan Svoboda pracuje na hlavní pracovní poměr a u svého zaměstnavatele má podepsané prohlášení k dani. Vedle toho v roce 2025 pronajímal garáž, za kterou inkasoval 3 000 Kč měsíčně, tedy celkem 36 000 Kč za rok. Domníval se, že jeho daňové povinnosti vyřeší roční zúčtování u zaměstnavatele. Příjmy z nájmu (§ 9 ZDP) však přesáhly limit 20 000 Kč pro zaměstnance. Pan Svoboda je proto povinen podat daňové přiznání a uvést v něm jak příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP), tak příjmy z nájmu.
„Jednou z nejčastějších chyb je opomenutí příjmů mimo zaměstnanecký poměr. Poplatníci často zapomínají na drobné příjmy z nájmu, z kapitálového majetku nebo vedlejší podnikatelské aktivity, které nejsou zahrnuty v ročním zúčtování od zaměstnavatele," uvádí Martina Šotníková, daňová poradkyně ze společnosti Rödl.
Povinnost podat podat daňové přiznání má i ten poplatník, který pracoval během roku pro více než 1 zaměstnavatele současně a zároveň mu byla z obou mezd odvedena zálohová daň z příjmu.
Pokud je daňové přiznání podáno se zpožděním do pěti pracovních dnů po uplynutí lhůty, sankce se neuplatní. Při delším prodlení již vzniká povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně, případně také úrok z prodlení.
Výše pokuty činí 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení (v případě vykázané daňové ztráty 0,01 %). Maximální výše pokuty je omezena na 5 % stanovené daně nebo daňové ztráty, nejvýše však 300 000 Kč.
Dvojí uplatnění daňového zvýhodnění na dítě
Mezi časté chyby patří také situace, kdy si daňové zvýhodnění na dítě uplatní současně oba rodiče. „Daňové zvýhodnění může čerpat vždy jen jeden z rodičů. Pokud si slevu nárokují oba, systém to při podání nezjistí automaticky, ale může to vést k pozdějšímu doměření daně nebo kontrole," říká Martina Šotníková, daňová poradkyně ze společnosti Rödl.
K této chybě dochází nejčastěji v případech střídavé péče nebo v rodinách, kde jeden z rodičů podniká a druhý je zaměstnán.
Neuvedení plné výše slevy na poplatníka
Sleva na poplatníka se uplatňuje vždy v plné roční výši 30 840 Kč, nikoli poměrně. Není přitom rozhodující, zda poplatník vykonával činnost po celý rok, nebo pouze jeho část.
Nesprávné uplatnění slevy na manžela či manželku
Chyby se často objevují také při uplatňování slevy na manžela či manželku. Pro její využití musí být splněna zákonem stanovená podmínka, že vlastní příjmy druhého z manželů nepřesáhnou částku 68 000 Kč za rok a zároveň musí jít o manžela či manželku pečující o dítě do tří let věku ve společné domácnosti.
Do těchto příjmů se přitom započítává široké spektrum peněžitých plnění, nejen příjmy ze zaměstnání nebo podnikání. Patří sem například peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské dávky nebo podpora v nezaměstnanosti.
V praxi tak může snadno dojít k překročení stanoveného limitu, a tím ke ztrátě nároku na uplatnění této slevy.
Kdy nelze uplatnit odpočet úroků z hypotéky
U nezdanitelných částí základu daně dochází poměrně často k jejich uplatnění i v případech, kdy na ně poplatník nemá ze zákona nárok. Typicky jde například o odpočet úroků z hypotečního úvěru na bydlení, který si někteří poplatníci nárokují, přestože nemovitost neslouží k jejich trvalému bydlení, ale například k rekreaci či pronájmu.
