Říman nevyloučil, že ČR kvůli nižším povolenkám podá žalobu na EK

"Ve středu o tom (dopadech snížení emisních povolenek na českou ekonomiku) budu informovat vládu, přičemž jedním z mých návrhů na reakci bude podání žaloby proti rozhodnutí EK," uvedl dnes Říman v tiskové zprávě zaslané ČTK. Kvůli výraznému snížení emisního přídělu již EK zažalovalo sousední Slovensko.

Česko požádalo Brusel o povolenky na zhruba 102 milionů tun emisí kysličníku uhličitého ročně, ale komise je ochotna souhlasit nejvýše s 86,8 milionu tun ročně. To je o 14,8 procenta méně, než ČR navrhovala.

Snížení množství emisních povolenek podle Římana podváže českou ekonomiku. "Průmyslová výroba roste o osm až devět procent ročně a jen spuštění nové automobilky Hyundai zvýší spotřebu elektřiny v ČR o jednu až dvě terrawatt hodiny za rok, tedy o 2,5 až tři procenta," upozornil Říman.

Podle Římana je zajímavé, že EK výrazně snížila emisní povolenky především novým členským státům EU, jejichž ekonomiky v posledních letech prudce rostou. "Alokační plán Lotyšska byl snížen o 57 procent, v případě Litvy se jednalo o 46 procent, slovenské povolenky byly zkráceny o 21 procent, polské o 27 procent a české o 16 procent. Navíc všechny tyto státy na rozdíl od většiny starých členských zemí plní své závazky vyplývající z Kjótského protokolu," prohlásil Říman.

Nižší limit emisních povolenek podle Římana donutí řadu tuzemských firem nakupovat emisní povolenky, což povede k ekonomickému znevýhodnění celých odvětví na globálním trhu. "V řadě odvětví může také dojít k přesunu celých výrob mimo území EU," varoval Říman. Dodal, že snížení emisních povolenek oproti původnímu návrhu české vlády postihne zejména menší výrobce a malá zařízení centrální výroby tepla bez kogenerace. "To způsobí problémy především v oblasti komunálních a místních služeb," podotkl Říman.

Pokud bude v rámci EU silná restrikce emisních povolenek, pak se jejich nedostatek promítne i do ceny elektřiny, reagoval dnes na rozhodnutí EK mluvčí energetické skupiny ČEZ Ladislav Kříž s tím, že Česku přidělený objem představuje výrazný pokles, který vůbec nerespektuje vyšší růst české ekonomiky. Cena povolenek je vstupem, se kterým trh s elektřinou pracuje. "Viděli jsme, když cena povolenek klesala, klesala i cena elektřiny a naopak," uvedl Kříž.

ČEZ snižoval produkci emisí a přebytky pak prodával na trhu a vylepšoval si tím čistý zisk. "Nově přidělené množství nás za tyto aktivity spíše trestá. Není od EK férové, když státy, které plní Kjótský protokol, a očekávají tak dynamický růst jako je ČR, nízkou alokací omezují," poznamenal Kříž.

Analytik HVB Bank Pavel Sobíšek připomněl, že snižování přídělu povolenek proti první fázi se týká drtivé většiny zemí EU, takže tuzemský průmysl nebude znevýhodněn z hlediska mezinárodní konkurence v rámci unie. Příděl prý znamená, že povolenky přestanou být cárem papíru, ale mohou se stát motivačním nástrojem ke snižování emisí. Pro stávající výrobní kapacity nebude nový příděl znamenat žádná faktická omezení, dodal.

Z Bruselu přišla jasná ekologicky zabarvená odpověď, komentoval dnešní rozhodnutí EK analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Brusel ale podle něj také musí pochopit, že Česko a Slovensko má nejvíce zaměstnaných lidí v průmyslu ze všech států EU. "České podniky určitě mohou vyrábět více ekologicky, přílišné a rychlé utahování opasků je ale ohrožuje hlavně v boji s asijskými a americkými firmami," upozornil.

Brusel stejně jako v případě většiny ostatních členských států Česku vytýká, že žádalo o daleko více povolenek na emise CO2, než dosud české podniky vypouštěly do ovzduší. V letech 2005 až 2007 mají české podniky k dispozici povolenky na 97 milionů tun. V roce 2005 jich využily jen na 82 milionů tun. Česká vláda zdůvodnila žádost o více povolenek na roky 2008 až 2012 tím, že v roce 2005 rostla domácí ekonomika pomaleji, takže spotřeba emisí neodpovídala její reálné síle.