Daň z přidané hodnoty: jistý příjem státu

02.07.2007 | , Finance.cz
DANĚ


Daň z přidané hodnoty a jiné daně založené na obdobném principu jsou jedny z nejrychleji rostoucích daní. Je to proto, že zajišťují jistý příjem do státních rozpočtů zemí. Česká republika není v tomto směru výjimkou.

A země si jsou této jistoty vědomy. S těmito zjištěními přišla studie společnosti PricewaterhouseCoopers. V současné době v nových členských státech Evropské unie probíhá výrazný pohyb od přímých k nepřímým daním. Podle  jejího zjištění jsou právě daň z přidané hodnoty (DPH) a daň ze zboží a služeb (DZS) celosvětově dvě nejrychleji rostoucí daně.


Evropa a nepřímé daně


Pro země střední a východní Evropy tvoří nepřímé daně stále důležitější složku příjmu státních rozpočtů. Zhruba 60 % rozpočtových příjmů je tvořeno právě nepřímými daněmi a v zemích jako Polsko, Česká republika a Maďarsko se toto procento stále zvyšuje. Posun k nepřímým daním je více než přímými důsledky daňové politiky zapříčiněn ekonomickými faktory, jako přijetí tržního systému a pokračující hospodářský růst v tomto regionu. Mezi nepřímé daně řadíme daň z přidané hodnoty a spotřební daně. Někdy jsou také nazývány jako  daně ze spotřeby a  jsou zahrnuty v ceně zboží či služeb placené poplatníkem při jejich koupi.Václav Pátek, senior manažer společnosti PricewaterhouseCoopers ČR uvedl: „Závěrům této studie odpovídají i současné kroky české vlády, která navrhuje vyvážit snížení daní z příjmů změnou snížené sazby DPH. U všech navrhovaných změn je však nutné brát v potaz nejen úpravu nepřímých daní na úrovni Evropského společenství, ale také vývoj nepřímých daní v sousedních státech. Různé daňové sazby včetně DPH mohou být pro určitý stát znamenat konkurenční výhodu a podnítit tak jeho další ekonomický rozvoj.“

V následující tabulce je uvedeno inkaso nepřímých daní v České republice za posledních šest let. Z hodnot je patrné, že inkaso nepřímých daní stále roste. A i když roste také inkaso příjmových daní, nedosahuje takového tempa jako růst nepřímých daní. Pro stát je mnohem jednodušší vybírat nepřímé daně, případně upravovat jejich výši než obdobné kroky realizovat v oblasti přímých daní.

 Tabulka č. 1: Přehled vývoje inkasa  daní v ČR v letech 2001 - 2006 (v mil. Kč)

Vývoj inkasa daní v ČR v letech 2001 - 2006 (v mil. Kč)
Daň 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Daň z přidané hodnoty 151 886 155 209 164 856 184 320 208 413 217 784
Daně spotřební 76 299 79 485 84 179 95 841 110 491 119 535


Pozor na sociální rozdíly


Přesun od přímých k nepřímým daním zřejmě souvisí s celosvětovým úsilím vlád o zajištění jistých výnosů a také se snahou přesouvat náklady na dodržování daňové legislativy ze státních úřadů na samotné podniky. Systémy DPH mohou být ze své podstaty regresivní a citlivé na inflaci. Proto by vlády zvažující zavedení DPH s cílem zvýšit v celosvětovém měřítku svou daňovou konkurenceschopnost měly mít na paměti opatření, která zajistí určitou prosperitu i daňovým poplatníkům s nízkými příjmy. Mezi taková opatření patří snížená či nulová sazba na základní potraviny a služby či sociální projekty (péče o staré či handicapované).
Každý posun daňového zatížení ve prospěch  nepřímých daní  oslabuje solidaristický charakter  státu, neboť s růstem velikosti příjmů klesá míra jejich zdanění. Čím vyšší bude občan pobírat mzdu, tím menší procento DPH bude zastoupeno v jeho mzdě, protože s rostoucím příjmem bude klesat spotřeba a tím daň zaplacená na nákupech - lidé více spoří. Pokud  by stát naplňoval svůj rozpočet výhradně prostřednictvím nepřímých daní, byly by nízké mzdy zdaněny více než příjmy nejbohatších obyvatel.


Efektivita musí být na obou stranách


Žádný existující systém není bez nedostatků. Je zde jasně patrné napětí mezi potřebou eliminovat možné podvody a nedodržení daňových povinností a nutností zajistit, aby administrativní náročnost nesnižovala konkurenceschopnost. Pokud srovnáme již déle fungující systémy DPH např. v EU a nedávno zavedené systémy DPH/DZS v zemích jako  v Austrálie či Singapur, zjistíme, že novější přístupy vytváří mnohem méně příležitostí pro podvody a dávají větší záruky dodržení předpisů. Studie doporučuje, aby Evropská komise zahájila otevřenou debatu o problematice tzv. kolotočového podvodu (chybějící obchodní článek v rámci obchodování na volném evropském trhu) a reagovala tak na rychle rostoucí celosvětové konkurenční prostředí.
Evropská komise a OECD dosáhly  pokroku  při zajištění zatím nedostatečné synchronizace a sbližování  legislativ o DPH a DZS. Jedině jednoznačná dohoda o mezinárodních standardech umožní, aby vysoké náklady na dodržení legislativy neležely na podnicích a aby nevznikly překážky celosvětovému obchodu. Ine Lejeune, celosvětová vedoucí pro nepřímé daně PricewaterhouseCoopers, uvedla:
„Systémy nepřímých daní se stále rozvíjejí. Konstruktivní dialog mezi vládami a plátci daně je zásadní pro to, aby systémy nepřímých daní byly opravdu efektivní. Má-li být systém nepřímých daní výhodný pro stát a zároveň přijatelný pro plátce daní,  musí být zajištěna rovnováha mezi schopností vlád vybírat daň, daňovou konkurenceschopností, přiměřenými náklady podniků na zajištění souladu s daňovou legislativou a národními a sociálními potřebami. Základem shody ohledně mezinárodně platných standardů je schopnost vlád, daňových úřadů a daňových poplatníků spolupracovat na dosažení společného cíle.“

Nepřímé daně ve zkratce:

  • představují relativně stabilní a dobře předvídatelný zdroj příjmů
  • jsou nenápadné, tzn. skryté v ceně zboží a služeb
  • umožňují plíživé zvyšování daňové zátěže
  • jejich zvyšování lze obvykle snáze prosadit než u daní z příjmů
  • jsou potencionálně neutrální, každý občan platí stejnou daň bez rozdílů
  • vedou k jednorázovému zvýšení cen a krátkodobě k vyšší inflaci
  • při splnění určitých pravidel se jim nelze vyhnout změnou chování nebo např. bydliště

 

 



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.