ODS trvá na snížení daní

O materiálu, který dnes zveřejnily Hospodářské noviny, se bude podle Doktora ještě dlouze jednat. Konečné řešení, které by mělo v příštím roce zaručit, že nikomu příjmy ve srovnání s letoškem neklesnou, by podle něj měla poslanecká sněmovna schválit v červnu. To znamená, že již v květnu by o něm měli poslanci jednat.

"Sazba 12,5 procenta je nadále váženým a respektovaným symbolem ODS. A budeme na hledat tu nejsprávnější cestu kterou zvolíme. V tuto chvíli nechci materiál ministerstva více komentovat než, že je to pracovní materiál a bude nad ním ještě vedena dlouhá debata," sdělil dále Doktor.

Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) minulý týden seznámil s několika variantami úpravy daňového systému členy rozpočtového výboru za ODS. Návrhy jsou podle ministra pouze pracovní a zdaleka ne konečné.

První varianta počítá se snížením sociálního pojištění z 12,5 na 11,5 procenta. Kromě toho by vše podstatné mělo zůstat jako nyní. Člověk s platem 40.000 hrubého by si díky nižšímu pojistnému měsíčně polepšil o 400 Kč, zaměstnanec se stotisícovým platem pak o 862 korun. Státní kasu by změna přišla ročně na 13 miliard.

Naopak druhý návrh nepočítá se snížením pojištění, ale mění vše ostatní. Snižuje daně z 15 na 12,5 procenta a zvedá i daňový bonus na dítě o 220 korun měsíčně. Na rozdíl od první varianty by si tak více polepšily rodiny s dětmi. Státní rozpočet by takto přišel o 35 miliard korun.

I poslanci ODS přiznávají, že hlavním kritériem při výběru jakékoliv varianty bude dopad na státní rozpočet. "Nesmí se nadále prohlubovat deficit veřejných financí," upozornil Doktor.

Podle analytiků ovšem ministerstvo financí i poslanci postupují přesně opačně, než by při konsolidaci veřejných financí měli. "Logickým postupem by bylo vyjít ze střednědobého fiskálního výhledu, odhadnout možnosti snížení výdajů a z toho zjistit, jaký existuje prostor pro eventuální snížení daní," upozornil například analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

I podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka by bylo zavádění nižších daní jednoduší, pokud by se zároveň šetřilo na výdajové straně rozpočtu. S tím souhlasí i analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. "Pokud chceme mít skutečně nižší daně, tak musíme nejdříve vyrovnat rozpočet přes úspory. Pak si za odměnu můžeme skutečně zásadněji daně snížit. Soustředil bych se tedy spíše na úspory a na kompletně nový daňový zákon, než na škatulata hejbejte se v daňových sazbách," uvedl.

Kompletně nový daňový zákon, který by měl platit od roku 2010, již ministerstvo financí chystá a během několika týdnů by jej měli projednat ekonomičtí ministři.

"Být daňovým poradcem, tak si objednávám archivní Dom Pérignon - vyznat se v té každoroční spleti změn bude stát firmy nemalé peníze," dodal Michl.

Reforma, kterou vláda loni protlačila sněmovnou, pro rok 2009 již obsahuje snížení daňové sazby z 15 na 12,5 procenta, omezuje ale zároveň slevy na dani. Pokud nedojde ke změně, čistý příjem lidí s platem pod 20.000 korun příští rok půjde dolů až o stovky korun.