CEITEC slibuje zaměstnat 600 lidí

CESLAB i CEITEC se objevily v prvním, takzvaném indikativním seznamu velkých projektů excelentního výzkumu. Vláda ze seznamu v příštích měsících vybere záměry, o jejichž podporu požádá Evropskou komisi.

Akademie a univerzity si již kvůli konkurenci obou projektů poprvé přes média vyměnily kritické poznámky. Akademici označili CEITEC za předražený. Podle dnešního prohlášení rektora Masarykovy univerzity Petra Fialy se naopak AV ČR chová neseriózně a její CESLAB nepomůže rozvoji regionu. Fiala přitom naznačil, že podle jeho názoru není šance získat peníze z EU pro oba velké brněnské projekty.

"Je to jednoznačně konkurence. Dva takové projekty nelze pro Brno získat. Jednání akademie považuju za ne úplně seriózní. Snaží se dosáhnout toho, aby se vysoké školy nemohly podílet na excelentním výzkumu," řekl novinářům Fiala. Plán vybudování synchrotronové laboratoře podle univerzity postrádá vazbu na výzkumné kapacity v regionu a nepovede k rozvoji znalostní ekonomiky v regionu ani v ČR. Akademici však CESLAB hájí. "Projekt nachází velmi pozitivní ohlas nejen v rámci výzkumné komunity v Česku a střední a východní Evropě, ale i mezi reprezentanty orgánů Evropské unie," uvedl dnes manažer Biofyzikálního ústavu AV ČR Michal Šedivý.

Podstatou projektu CEITEC, který spolu s Masarykovou univerzitou připravuje Vysoké učení technické a další brněnské univerzity, je vybudování společných laboratoří. Budou je využívat týmy vědců z různých oborů. K plánovaným výzkumným úkolům patří hledání způsobů léčby rakoviny, zdokonalení bezdrátové komunikace a vývoj materiálů pro náhrady tkání a kloubů. Podle Fialy bude CEITEC úzce spojen se soukromými firmami a zaměří se i na aplikovaný výzkum s komerčním efektem.

Z celkových nákladů je určeno 2,5 miliardy korun na výstavbu budov v Bohunicích a pod Palackého vrchem, dalších 7,5 miliardy si vyžádá vybavení přístrojovou technikou. CEITEC by v případě získání pěnez z unie mohl začít pracovat v roce 2015. Fiala projektu věří. "V Brně je mimořádná koncentrace vysokých škol, a tím i vědeckých kapacit a studentů. Zároveň je tu unikátní rozsah klinického výzkumu a rozvinutá ekonomika," uvedl rektor.

CESLAB by byl první synchrotronovou laboratoří s urychlovačem částic ve východní Evropě. Akademici předpokládají, že unikátní zařízení by do města přilákalo vědce a průmyslové výzkumníky. Nejbližší podobné přístroje se nyní nacházejí v Itálii a Německu. Náklady by mohly činit asi 5,5 miliardy korun.

Synchrotron, zařízení o průměru mnoha desítek metrů, produkuje pomocí složité technologie velmi intenzivní světelné záření, které potřebují k výzkumu vědci v řadě oborů, například v materiálových vědách, při výzkumu životního prostředí, v mikroelektronice, nanotechnologiích, spektroskopii či vývoji léčiv. Experimenty se světlem ze synchrotronu poskytují nové poznatky o vlastnostech hmoty na úrovni molekul a atomů.