SOUHRN-NATO slibuje Ukrajině a Gruzii budoucí členství (OPAK.)

...byly 
přizvány ke členství okamžitě.
                                
 Německo, Francie a menší členské státy Severoatlantické 
aliance na summitu v Bukurešti nevyslyšely výzvy, aby byl těmto 
dvěma postsovětským republikám udělen Akční plán členství (MAP), 
první krok k plnohodnotnému zapojení. Rozhodnutí vysvětlili tím, 
že ani jedna země není zcela připravena a tento krok by popudil 
Rusko.
                                
 Čelní představitelé NATO však své rozhodnutí zmírnili 
mlhavým příslibem, že obě země vstoupí do aliance někdy v 
budoucnu, a prohlášením, že Moskva by neměla mít na rozhodování 
aliance o členství jiných států žádný vliv.
                                
 "Dnes jsme se dohodli, že se tyto země stanou členy NATO," 
uvedl generální tajemník Jaap de Hoop Scheffer na tiskové 
konferenci během summitu 26členného obranného bloku.
                                
 "To už je něco," dodal.
                                
 Z dalších rozhodnutí v tomto směru zablokovalo Řecko žádost 
Makedonie o pozvánku ke členství kvůli sporu o název této bývalé 
jugoslávské republiky, zatímco pozvání získaly Albánie a 
Chorvatsko. Bosně a Hercegovině i Černé hoře byl udělen status 
užší spolupráce.
                                
 Nová éra se alianci rýsuje také poté, co francouzský 
prezident Nicolas Sarkozy vyzval k brzkému rozhodnutí o 
opětovném zapojení Francie do vojenských struktur NATO, z nichž 
se stáhla v roce 1966.
                                
 Sarkozy také potvrdil, že Francie posílí jednotky NATO v 
Afghánistánu vysláním 700 dalších vojáků na nestabilní východ 
země, a na důkaz dobré vůle vůči Washingtonu opatrně podpořil 
plán Spojených států na vybudování prvků protiraketové obrany ve 
střední Evropě.
                                
 "HISTORICKÉ"
                                
 Představitelé aliance uvedli, že ministři zahraničí NATO 
přezkoumají a případně rozhodnou o žádostech Ukrajiny a Gruzie 
na udělení programu MAP na setkání v prosinci.
                                
 Ruská tisková agentura Interfax citovala slova náměstka 
ministra zahraničí Alexandra Gruška, který řekl, že vstup 
Ukrajiny a Gruzie do NATO by byl "obrovskou strategickou 
chybou". Ruský vyslanec při NATO vyjádřil pochybnost, že 
prosincová schůzka něco změní.
                                
 Gruzínský ministr zahraničí David Bakradze je jiného názoru. 
"Tento dokument představuje historický průlom ve vztazích mezi 
Gruzií a aliancí," řekl Bakradze na tiskové konferenci.
                                
 Podpora vstupu do NATO u ukrajinské veřejnosti stěží 
dosahuje 30 procent, zatímco Gruzie nemá plně pod kontrolou celé 
své území kvůli zmrazeným konfliktům v separatistických 
provincích, jež se těší podpoře Ruska.
                                
 Makedonii bylo ve společném komuniké sděleno, že pozvánku 
může obdržet od velvyslanců ve chvíli, jakmile bude nalezeno 
"vzájemně přijatelné řešení" otázky jejího názvu.
                                
 To znamená, že by Makedonie nemusela čekat na další summit 
NATO v příštím roce. Skopje však neskrývala rozhořčení.
                                
 "Je to obrovské zklamání. Bylo nám řečeno, že jsme udělali 
všechno, co jsme udělat měli ve smyslu reforem a vojenských 
přínosů. Jsme trestáni za to, že jsme Makedonci," řekl mluvčí 
vlády Nikola Dimitrov.
                                
 "Je to rozhodnutí, které jde proti stabilitě na Balkáně. 
Povzbuzuje všechny radikální síly."
                                
 Řecko protestuje proti užívání názvu Makedonie, neboť stejné 
jméno nese jeho nejsevernější provincie.
 
                                
 RADAR
                                
 Spojené státy a Česko mimoto ve čtvrtečním společném 
prohlášení na summitu NATO uvedly, že dospěly k dohodě o 
umístění prvků amerického systému protiraketové obrany v Brdech.
                                
 Vysoce postavený představitel Spojených států novinářům 
řekl, že závěrečné komuniké ze summitu o plánovaném umístění 
obranného deštníku ve střední Evropě "uzná podstatný přínos 
tohoto systému k ochraně spojenců".
                                
 Toto poselství si Washington od summitu sliboval, když se 
ukázalo, že spojenci nejsou ochotni zajít tak daleko, aby 
přijali rozhodnutí o možném přídavném systému, jenž by kryl 
nechráněné oblasti jihovýchodní Evropy.
                                
(Reportéři: Matt Spetalnick a Randall Palmer; Přeložil: Jan 
Schmidt)


[BUKUREŠŤ/Reuters/Finance.cz]