Rada: Banky obvykle nezaměstnávají povinný podíl postižených

22.04.2008 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 22. dubna (ČTK) - Banky v Česku obvykle nezaměstnávají takový počet zdravotně postižených, jaký jim ukládá zákon. Místo handicapovaných pracovníků raději nakupují výrobky chráněných dílen a platí "pokutu" do státního rozpočtu. Zjistila to Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP). Výsledky ze sedmi bank poskytla ČTK.

Rada získala údaje z eBanky, Raiffeisenbanky, GE Money Bank, Komerční banky, České spořitelny, ČSOB a Poštovní spořitelny. Celkem podle NRZP zaměstnávaly asi 30.155 lidí. Podle zákona ve firmách s více než 25 zaměstnanci musí postižení tvořit nejméně čtyři procenta pracovníků. Ve jmenovaných bankách by jich tak mělo působit aspoň 1200. Práci v nich našlo ale asi 405 lidí s handicapem.

"Povinný podíl čtyři procenta nesplnila ani jedna banka. Nejhorším zaměstnavatelem lidí se zdravotním postižením je Raiffeisenbank" uvedli představitelé rady. Při celkovém počtu 1670 zaměstnanců by jich měla zaměstnat přes 66, přitom jich při přepočtu na plné úvazky zaměstnávala pouhých 2,27. Podle výsledků "raiffka" nakoupila výrobky chráněných dílen za zhruba 71 pracovníků.

Pokud totiž zaměstnavatelé povinný podíl postižených zaměstnanců nenaplní, měli by za každého nepřijatého handicapovaného odebrat výrobky od chráněných dílen za sedminásobek průměrné mzdy, nebo zaplatit státu 2,5 násobek průměrné mzdy. Do státní pokladny tak letos za každého odvádějí 52.792 korun.

GE Money Bank by měla zaměstnávat asi 92 postižených, měla jich 27. Nakoupila výrobky za zhruba 129 lidí. V eBance pracovali místo 25 zhruba dva postižení. Banka pořídila výrobky za téměř 34 lidí. Komerční banka odvedla do státního rozpočtu přes 3,44 milionu korun a nakoupila výrobky za zhruba 122 postižených. Místo 311 jich totiž přijala jen 124. Téměř 602.000 korun uhradila státu Česká spořitelna. Výrobky nakoupila za zhruba 250 pracovníků. Místo 407 v ní pracovalo 146 handicapovaných. ČSOB odvedla 3,77 milionu korun a koupila výrobky za 115 pracovníků. Zaměstnávala 84 postižených. Podle zákona jich mělo být 270. Poštovní spořitelna pořídila výrobky za 70 lidí, zaměstnávala 19 místo 35 postižených.

"Pokud bychom brali Poštovní spořitelnu zvlášť - jinak spadá pod ČSOB, byla by na tom nejlépe. Osoby s postižením tvořily 2,19 procenta zaměstnanců," uvedla rada. Podobný výzkum před nedávnem provedla mezi ministerstvy, krajskými či katastrálními úřady. Ani ony většinou povinné procento postižených zaměstnanců nenaplnily. Místo odvodů státu ale nakupovaly jejich výrobky.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK