Ropa už zřejmě nezlevní, může stát i 200 dolarů

Ropa se v současné době prodává asi za 120 dolarů a jen proti loňsku se její cena zvýšila téměř na dvojnásobek. Ještě před třemi lety stál barel asi 50 dolarů a už v té době se ozývaly názory, že ceny jsou příliš vysoké a patrně je čeká dramatický pokles.

Silný cenový růst, jaký lze nyní pozorovat u ropy, je charakteristický pro spekulativní bubliny. To je situace, kdy se cena některého aktiva zvyšuje tak rychle, že se zcela odpoutá od vnitřní hodnoty a dál roste jen setrvačností. V okamžiku, kdy si investoři uvědomí, že cena už s realitou nemá nic společného, nastává prudký pád cen.

U ropy jsou však příčiny růstu zřejmě jiné. Nabídka a poptávka není v ideální rovnováze a mnohem pravděpodobnější je, že se bude poptávka nadále zvyšovat. U nabídky taková jistota růstu ale chybí. Firmy sice pokračují v průzkumu nových nalezišť, zároveň se ale vyčerpávají starší ložiska, kde byla ropa dostupnější a její těžba levnější.

"Můžeme si znovu projít základní faktory, nicméně v tuto chvíli si ceny půjdou, kam budou chtít," poznamenal k situaci na trhu analytik investiční banky Natixis Bleichroeder Jeff Spittel.

V pátek cenám k růstu pomohly informace, podle nichž se odehrál konflikt v Perském zálivu. Z lodi, kterou měla pronajatu americká armáda, bylo odpáleno několik varovných střel na dva čluny, údajně íránské. Teherán ale konflikt popřel. Důvodem k růstu cen jsou ale také útoky na ropná zařízení v Nigérii, která je klíčovým členem kartelu OPEC.

Dopady cen ropy pociťují hlavně Američané. Cena galonu (asi 3,8 litru) benzinu už se přiblížila k 3,60 USD, což Američané nepamatují. V jiných zemích dopady drahé ropy tak dramatické nejsou, protože růst cen ropy z části smazává pokles dolaru, v němž se cena vyjadřuje. K české koruně kurz dolaru klesl až pod 16 Kč, zatímco před třemi lety stál dolar přibližně 24 korun.

Kartel OPEC dodává asi 40 procent objemu ropy, která se ve světě spotřebovává. Členové kartelu tvrdí, že ropy je na trhu dostatek a růst je jen výsledkem spekulace, která se na komoditních trzích odehrává. S tímto názorem ale souhlasí i mnozí pozorovatelé, kteří upozorňují, že obchodníci se nákupem ropy a dalších komodit zajišťují proti inflaci.

S dalším růstem cen ropy počítá například i profesor ekonomie z americké univerzity Texas A&M John Moroney. Ten před nedávnem dokončil knihu, v níž se věnuje produkci energií a její spotřebě. Moroney zmiňuje převážně pokles těžby, nestabilitu ve Venezuele, která je významným producentem, a potenciálně i pokles kapacit na Blízkém východě.

"Teorii bubliny já neuznávám," řekl Moroney, kterého citovala agentura AP. Těžba ropy se snižuje například v Mexiku, které značnou část vyváží do sousedních Spojených států.

Mezi uznávané prognostiky, co se týče cen ropy, patří investiční banka Goldman Sachs. Její analytik Arjun Murti už v roce 2005 předpověděl, že se trh dostal do fáze, která se označuje jako superspike a upozornil, že cena směřuje nad 100 dolarů. Nyní banka upravila předpověď průměrné ceny ropy do roku 2010 z 80 na 110 dolarů za barel.

Proti teorii spekulativní bubliny hovoří fakt, že poptávka po energiích by se měla do 20 let zvýšit o více než 50 procent. To bude znamenat obrovský tlak na těžební firmy, aby zvýšily úsilí při hledání nových polí a především, aby si zajistily více peněz. Nová ložiska jsou totiž hlavně v těžko přístupných oblastech na dně oceánů.