TEXT-Konvergenční zpráva ECB, květen 2008

...
                                
 Zpráva byla zveřejněna na stránkách České národní banky 
www.cnb.cz.
                                
 Detailnější rozbor byl věnován Slovensku [ID:nVOD738011]
                                
 "Evropská centrální banka (ECB) dnes zveřejnila Konvergenční 
zprávu 2008, ve které hodnotí hospodářskou a právní konvergenci 
deseti členských států EU.
                                
 Jedná se o Bulharsko, Českou republiku, Estonsko, Lotyšsko, 
Litvu, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Švédsko.
                                
 Tato zpráva vyhodnocuje, zda bylo v uvedených zemích 
dosaženo vysokého stupně udržitelné hospodářské konvergence, a 
dále posuzuje, jak národní centrální banky plní legislativní 
požadavky nezbytné k tomu, aby se mohly stát nedílnou součástí 
Eurosystému (právní konvergence).
                                
 Zpráva dospěla k závěru, že některé země dosáhly v 
posledních letech v oblasti hospodářské konvergence pokroku, ale 
v mnoha zemích se do popředí dostaly podstatné problémy, a to 
především v podobě rostoucí inflace.
                                
 Podíváme-li se na jednotlivá kritéria konvergence, přináší 
Konvergenční zpráva 2008 následující výsledky.
                                
 CENOVÁ STABILITA
                                
 Během dvanáctiměsíčního referenčního období od dubna 2007 do 
března 2008 činila referenční hodnota pro kritérium cenové 
stability 3,2 procenta.
                                
 Tato hodnota byla vypočtena přičtením 1,5 procentního bodu k 
neváženému aritmetickému průměru míry inflace měřené indexem 
HICP během těchto dvanácti měsíců na Maltě (1,5 procenta), v 
Nizozemsku (1,7 procenta) a v Dánsku (2,0 procenta).
                                
 Ve sledovaném období byla průměrná míra inflace měřená 
indexem HICP pod referenční hodnotou na Slovensku a ve Švédsku, 
zatímco v Polsku dosáhla referenční hodnoty. 
                                
 V ostatních sedmi zemích dosahovala míra inflace měřená 
indexem HICP hodnot nad referenční hodnotou, přičemž se od této 
hodnoty výrazně vzdálila především v Bulharsku, Estonsku, 
Lotyšsku, Litvě a Maďarsku.
                                
 K tomuto vývoji inflace došlo v kontextu dynamických 
hospodářských podmínek, zároveň ale odráží i vnější faktory.
                                
 Pokud jde o vývoj domácí ekonomiky, přispěla k inflačním 
tlakům v mnoha sledovaných zemích silná domácí poptávka.
                                
 Rychlé tempo růstu zaměstnanosti v kombinaci s odlivem 
pracovních sil do jiných členských států EU vedlo v mnoha 
sledovaných zemích k výraznému zvýšení napětí na trhu práce a 
tlaku na růst mezd.
                                
 Nejdůležitějším vnějším faktorem podporujícím inflaci byl 
růst cen energií a potravin, který měl ve většině zemí střední a 
východní Evropy silný dopad. 
                                
 STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ
                                
 Z deseti sledovaných členských států se v současnosti 
vztahuje rozhodnutí Rady EU o existenci nadměrného schodku na 
Českou republiku, Maďarsko, Polsko a Slovensko.
                                
 V roce 2007 však bylo jedinou z těchto zemí, která 
zaznamenala schodek vyšší než 3 procenta HDP, Maďarsko, zatímco 
v České republice, Polsku a na Slovensku byl schodek pod hranicí 
3 procent HDP.
                                
 Rozpočtový schodek vykázaly v roce 2007 rovněž Litva a 
Rumunsko.
                                
 Naproti tomu Bulharsko, Estonsko a Švédsko zaznamenaly v 
roce 2007 rozpočtový přebytek a Lotyšsko předložilo vyrovnaný 
rozpočet.
                                
 Pokud jde o veřejný dluh, vykázalo v roce 2007 míru dluhu 
přesahující referenční hodnotu 60 procent HDP pouze Maďarsko, 
zatímco v ostatních zemích byla tato míra nižší.
                                
 SMĚNNÝ KURS
                                
 Ze zemí sledovaných v této Konvergenční zprávě se ERM II v 
současné době účastní Estonsko, Lotyšsko, Litva a Slovensko.
                                
 Měny všech těchto zemí se před hodnocením konvergence 
účastnily ERM II déle než dva roky a žádná jejich centrální 
parita nebyla ve sledovaném období devalvována.
                                
 V březnu 2007 však došlo k revalvaci centrální parity 
slovenské koruny.
 
                                
 DLOUHODOBÉ ÚROKOVÉ SAZBY
                                
 Během dvanáctiměsíčního referenčního období od dubna 2007 do 
března 2008 činila referenční hodnota pro dlouhodobé úrokové 
sazby 6,5 procenta.
                                
 Tato hodnota byla vypočtena přičtením 2 procentních bodů k 
neváženému aritmetickému průměru dlouhodobých úrokových sazeb 
tří zemí, podle kterých se vypočítávala referenční hodnota pro 
kritérium cenové stability, tj. Malty (4,8 procenta), Nizozemska 
(4,3 procenta) a Dánska (4,3 procenta).
                                
 Ve sledovaném období měly Bulharsko, Česká republika, 
Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko a Švédsko průměrné dlouhodobé 
úrokové sazby pod referenční hodnotou.
                                
 V Rumunsku a Maďarsku však byly během sledovaného období 
dlouhodobé úrokové sazby nad referenční hodnotou.
                                
 Vzhledem k tomu, že v Estonsku neexistuje rozvinutý trh 
dluhopisů v estonských korunách, a s ohledem na nízkou úroveň 
veřejného dluhu není k dispozici žádná harmonizovaná dlouhodobá 
úroková sazba.
                                
 PRÁVNÍ KONVERGENCE
                                
 Z deseti sledovaných členských států je pouze litevská 
legislativa plně v souladu s požadavky, které Smlouva a Statut 
stanoví pro třetí etapu hospodářské a měnové unie.
                                
 Slovenská legislativa odpovídá požadavkům na nezávislost 
centrální banky, zatímco právní integrace Slovenska do 
Eurosystému se v současné době dokončuje. Estonská legislativa 
odpovídá požadavkům na nezávislost centrální banky, pokud však 
jde o právní integraci Estonska do Eurosystému, existují 
problémy kvůli nekompatibilitě. 
                                
 Legislativa Bulharska, České republiky, Lotyšska, Maďarska, 
Polska, Rumunska a Švédska nesplňuje veškeré požadavky týkající 
se nezávislosti centrální banky ani právní integrace do 
Eurosystému. Kromě toho nesplňuje legislativa Bulharska, České 
republiky, Lotyšska, Maďarska, Polska a Rumunska plně zákaz 
měnového financování."


[PRAHA/Reuters/Finance.cz]