Zadlužení obcí poprvé od roku 1993 kleslo

13.05.2008 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 13. května (ČTK) - Celkové zadlužení měst a obcí loni poprvé od roku 1993 meziročně kleslo. Obce dlužily kvůli různým půjčkám, bankovním úvěrům a vydaným dluhopisům ke konci loňského roku 79,2 miliardy korun, zatímco rok předtím to bylo 80,9 miliardy korun. Naopak kraje loni své dluhy zvýšily o 2,7 miliardy korun na 10,4 miliardy korun. Vyplývá to z materiálu, který předkládá ministerstvo financí pro informaci na středeční zasedání vlády.

Více než polovinu dluhu všech obcí tvoří závazky statutárních měst, tedy Prahy, Plzně, Brna a Ostravy. Tato města ke konci loňského roku dlužila 46,3 miliardy korun, ke konci roku 2006 pak 47,4 miliardy korun. Samotná Praha, která je z měst největším dlužníkem, loni své dluhy snížila o 0,7 miliardy korun na 32,9 miliardy korun. "Zadluženost hlavního města Prahy činí 41,5 procenta celkové zadluženosti obcí," uvádí materiál.

Na každého obyvatele zadluženého města nebo obce ke konci loňského roku připadl dluh ve výši 8900 korun. V roce 1994 to podle MF bylo 1900 korun. Zadluženo je 3242 obcí z celkového počtu 6244. Podle zprávy jsou zadlužené téměř všechny obce s počtem obyvatel nad 2000. "Počet obcí, které vykázaly v posledních letech zadluženost, je stabilizovaný," uvedlo MF.

Města většinou mají závazky vůči finančním ústavům. Obce si vzaly většinou úvěry na akce související s výstavbou čističek, vodovodů, skládek nebo s rekonstrukcí silnic a výstavbou bytů a domů s pečovatelskou službou. Úvěry o Evropské investiční banky loni využilo jen Brno na rekonstrukci městské dopravy a Ústí nad Labem na obnovu města. Města dále získala peníze také od státních fondů nebo ministerstev.

Zadlužení krajů stouplo především kvůli čerpání úvěrů od Evropské investiční banky, kterými investují výstavbu a rekonstrukce silnic. Další půjčky si kraje vzaly například na oddlužení nemocnic.

Podle pravidel využívaných již od roku 1997 by měly obce a kraje použít na splátky svých dluhů maximálně 30 procent svých standardních příjmů a zbývajících 70 procent na chod obce nebo kraje. Ke konci loňského roku přitom tento limit nedodrželo 245 obcí, zatímco o rok předtím jich bylo o deset méně. Podle MF ovšem bylo v drtivé většině případů překročení limitu způsobeno jednorázovou splátkou nebo kontokorentním účtem.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK