Majitelé domů navrhují štrasburskému soudu tři nové pilotní kauzy

ESLP podle Šimečka změnu ve výběru pilotních kauz nevylučuje. "Štrasburský soud si uvědomuje, že pilotní kauzy nebyly šťastně vybrány," řekl šéf majitelů domů.

Nové navržené tři pilotní kauzy údajně představují všechny důležité typy běžné v Česku. U dosavadních pilotních případů tomu tak podle předsedy sdružení nebylo.

V případě původních pilotních kauz vládní zmocněnec pro zastupování státu u štrasburského soudu Vít Schorm v návrhu odpovědi k žalobě loni uvedl, že lidé, kteří si na Česko stěžují ve Štrasburku kvůli regulovanému nájemnému, hrubě zkreslili údaje o hospodaření svého domu, mají pochybné plné moci a svůj majetek získali dobrovolně i se závazky.

V Česku je podle OSMD pouze 28 obcí a měst, ve kterých je nájemné na úrovni prosté reprodukce bytového fondu. Jde hlavně o sídla typu například Prahy, Brna nebo Karlových Varů. V ostatních obcích se výše nájmů pohybují pod touto úrovní. V ČR je více než 6000 obcí.

Náklady prosté reprodukce se podle Šimečka pohybují kolem tří procent reprodukční pořizovací ceny stavby. Průměrné regulované nájemné se dnes rovná zhruba 1,2 procenta, uvádí v tiskové zprávě OSMD s odvoláním na údaje ministerstva pro místní rozvoj.

Český Ústavní soud se v minulosti opakovaně postavil na stranu majitelů domů, jimž příjmy z nízkých nájmů údajně často nepokrývají ani náklady na údržbu a opravy nemovitostí. Soud již dříve uvedl, že pokud nerovný vztah majitelů a nájemníků nenapraví zákonodárci a vlastníci nenajdou zastání ani u soudů, mají se obrátit s náhradou škody na stát.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku koncem dubna definitivně uzavřel spor, v němž majitelka bytu, Francouzka polského původu Maria Hutten-Czapská, žalovala Polsko kvůli regulaci nájemného. Čeští majitelé bytů považují tento případ za precedens.

Soud konstatoval, že po jeho předloňském rozsudku, v němž dal stěžovatelce zapravdu, se obě strany dohodly na smírném řešení. V jeho rámci polský stát Hutten-Czapské vyplatí 240.000 zlotých (zhruba 1,75 milionu korun) jako kompenzaci hmotné škody a 22.500 zlotých (kolem 164.00 korun) jako náhradu soudních výdajů.

Výrok štrasburského soudu má precedenční charakter pro dalších asi 100.000 polských majitelů bytů.