Německé instituty zpochybnily finanční pomoc Řecku

15.04.2010 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Berlín 15. dubna (ČTK) - Skupina osmi předních německých ekonomických institutů dnes zpochybnila dohodu zemí eurozóny o finanční pomoci Řecku. Podobná pomoc podle ústavů odporuje maastrichtské smlouvě a její realizace by se měla nechat na Mezinárodním měnovém fondu, který je v tom zkušený a věrohodný, uvedly instituty v pololetní zprávě pro německou vládu. Na finančních trzích mezitím kvůli obavám a nejistotě kolem podpůrného balíku dál rostly úrokové náklady, které musí Řecko platit za nové úvěry.

"Takováto pomoc je v rozporu s duchem maastrichtské smlouvy," napsaly instituty. O víkendu ministři financí eurozóny dohodli podmínky úvěru pro Řecko v objemu 30 miliard eur s tím, že dalších až 15 miliard eur poskytne MMF.

Instituty doporučují, aby se realizace pomoci nechala plně na MMF, který je věrohodnější a zkušenější než evropské instituce při vymáhání dohodnutých podmínek a zastavování výplat pomoci při jejich nedodržování. "Pokud nemá být měnová unie dále poškozována, jsme toho názoru, že MMF má být tím, kdo bude odpovědný za dohled nad sjednanými podmínkami a za rozhodnutí o uvolňování dalších tranší (splátek pomoci)," uvedla zpráva.

Institutům se nelíbí ani představa prosazovaná předními evropskými činiteli, podle níž by EU vytvořila standardní mechanismus, z něhož by země v potížích mohly pravidelně čerpat finanční pomoc, protože něco takového by mohlo vést ke ztrátě důvěry v celou eurozónu. "Zvýší se pravděpodobnost, že finanční pomoc bude skutečně zapotřebí, a nezbytné reformy budou pokládány nebo zcela rušeny; vznikne tím nebezpečí, že bude potřeba stále větší počet takových podpor," uvedly instituty.

Názory předních institutů odrážejí všeobecnou skepsi Němců vůči pomoci zemi, která dlouhodobě porušovala rozpočtová pravidla EU. Ve středu německý ekonom Joachim Starbatty uvedl, že hodlá podat žalobu na dohodu zemí eurozóny o pomoci Řecku a opřít se v ní o maastrichtskou smlouvu, která takovou pomoc nedovoluje.

Opětná nejistota ohledně právních komplikací kolem pomoci Řecku se promítla do obnovení růstu úroků z řeckých vládních dluhopisů, které v pondělí v reakci na dohodu eurozóny prudce klesly. Mezi investory také převládají pochybnosti o dlouhodobé schopnosti Řecka vyřešit své rozsáhlé dluhy.

Úroková přirážka k desetiletým řeckým obligacím ve srovnání s německými dluhopisy dnes opět vzrostla o zhruba čtvrt procentního bodu na 4,26 bodu a přiblížila se rekordní úrovni 4,8 bodu z minulého týdne. Na nový rekord 4,55 procenta vzrostla cena pětiletého pojištění řeckých dluhopisů. Obavy z potíží Řecka srazily rovněž kurz eura k dolaru o celé jedno procento na týdenní minimum 1,3520 USD.

Evropští činitelé však zachovávají optimismus. Komisař pro měnu a ekonomiku Olli Rehn vyjádřil přesvědčení, že Německo v případě potřeby svou pokladnu otevře, a odmítl obavy o dlouhodobou solventnost Řecka. "K žádnému bankrotu nedojde," prohlásil komisař.

Člen výkonného výboru Evropské centrální banky Lorenzo Bini Smaghi označil víkendovou dohodu eurozóny za bod obratu v celé řecké krizi, přestože řecká aktiva se na trzích po pondělku začala vracet k nepříznivé situaci z minulého týdne. "Dává to jasně najevo, že scénář vyhlášení platební neschopnosti a odchodu z eurozóny, s nímž si někteří aktéři na trhu a pozorovatelé hráli, byl prostě absurdní," řekl Bini Smaghi novinářům na návštěvě Japonska.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK