Basilejská pravidla jsou pro banky mírnější, než se čekalo

Pravidla kapitálové přiměřenosti "Basilej III" jsou jednou z nejdůležitějších reforem vzniklých v důsledku hluboké finanční krize let 2008-2009. Jejich cílem je vytvořit stabilnější finanční systém, v němž by banky měly více kapitálového polštáře, aby vydržely nové šoky a krize, a také aby omezily příliš rizikové aktivity, které přispěly ke vzniku krize. Banky vyrovnávají ztráty ze svého kapitálu a předpokládá se, že čím jej budou mít více, tím více budou chráněny před krachem a nákladnými záchranami za veřejné peníze.

Banky však upozorňovaly, že kdyby byly nové kapitálové standardy příliš vysoké a termín pro jejich zavádění drakonicky krátký, výrazně by jim to poškodilo zisky a tím omezilo možnosti úvěrů. Výsledkem by pak bylo poškození ekonomiky a pokles zaměstnanost.

Regulátoři vyšli bankám do značné míry vstříc, a zejména se o to podle listu Financial Times zasadilo Německo. To se postavilo proti zemím jako USA a Británie, které požadovaly ráznější kroky, a vedle specifických ústupků pro své státní a družstevní banky si vynutilo nižší úroveň minimálního kapitálu a delší přechodné období, než jak se původně počítalo.

Velké a mezinárodně působící banky budou muset nejpozději 1. ledna 2019 držet kapitál ve formě kmenových akcií a zadržených zisků v poměru nejméně sedmi procent svých aktiv, tedy úvěrů a investic. Z toho minimální hodnota základního ukazatele kapitálové přiměřenosti "Tier 1" se má zvýšit do roku 2015 na konečných 4,5 procenta z nynějších dvou procent a v letech 2016-2019 si musí banky vybudovat ochranný "kapitálový nárazník" 2,5 procenta aktiv. Výsledných sedm procent tak bude v podstatě nové minimum, protože bez "nárazníku" budou banky omezeny ve vyplácení prémií a dividend.

Další pravidlo bude banky nutit, aby v obdobích úvěrových boomů měly ještě "kontracyklický nárazník" až do 2,5 procenta . Tuto klauzuli banky tvrdě kritizovaly, jinak jim však tvůrci pravidel vyšli v důležitých věcech vstříc, zejména v dlouhém období přechodu.

Nová basilejská pravidla dnes mezi světové banky přinesla vesměs úlevu a akcie japonských a evropských bank zřetelně rostly. Vstřícnost regulátorů k bankám někteří analytici ocenili za prozíravou vzhledem ke slabé ekonomice, jiní ji kritizovali jako nedůslednost.

"Je jasné, že kvůli obavám ze slabé ekonomiky se Basilej snaží vyvážit potřebu přísnější regulace podporou role bank při oživení ekonomiky. Proto tak dlouhé období zavádění," řekl agentuře Reuters analytik londýnské pobočky italské Mediobanky Chris Wheeler. "Zaváděcí období je překvapivě dlouhé, což zvýší pochybnosti ohledně důraznosti úsilí o posílení bankovního kapitálu," uvedl Mohamed El-Erian z investiční skupiny PIMCO.

Člen vedení Evropské centrální banky Nout Wellink, jinak také předseda Basilejského výboru pro bankovní dohled, který pravidla vypracoval, dnes odhadl, že banky budou muset v zájmu vyhovění pravidlům získat kapitál v objemu "stovek miliard eur". Hned však dodal, že přechodné období k získání těchto peněz bude velmi dlouhé.

Podle agentur budou muset nejvíce kapitálu sehnat banky v Německu, Španělsku a dalších zemích eurozóny. Německá bankovní asociace již například minulý týden odhadla, že deset největších bank v zemi bude možná potřebovat 105 miliard eur (2,6 bilionu Kč) dodatečného kapitálu. Většina světových bank však od krize již své rozvahy dala do pořádku a čeká se, že se sháněním dalšího kapitálu během tak dlouhé doby potíže mít nebude.

"Basilej III" musí ještě schválit představitelé skupiny předních průmyslových a rozvíjejících se zemí G20 na listopadovém summitu v Soulu. Vedle pravidel kapitálové přiměřenosti obsahuje balík řadu již schválených reforem, které mají rovněž snížit rizikové chování bank, jako například pravidla likvidnosti bankovních aktiv nebo nakládání s daňovými aktivy v bilancích.