Slovensko přijalo zákon, který má zabránit vládě zvyšovat dluh

08.12.2011 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Bratislava 8. prosince (ČTK) - Slovenský parlament dnes schválil ústavní zákon, který má pod hrozbou sankcí zabránit vládě a samosprávě výrazně zvyšovat státní dluh. Zástupci koalice a opozice prosadili přijetí normy o rozpočtové odpovědnosti v době dluhové krize eurozóny a po varování mezinárodní ratingové agentury Standard & Poor's, že 15 zemím Evropské měnové unie včetně Slovenska by mohla snížit rating.

Dluhový strop Slovenska bude do konce roku 2017 nastaven v souladu s unijním Paktem stability a růstu na 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Poté se hranice každý rok sníží o procentní bod až na cílových 50 procent. Automatické sankce se v přechodném období začnou uplatňovat už po dosažení hranice 50 procent, kdy bude muset ministerstvo financí navrhnout opatření na snížení dluhu. Po překročení hladiny 53 procent se mimo jiné sníží platy členů vlády. Pokud dluh dosáhne alespoň 55 procent výkonu ekonomiky, zablokuje ministerstvo financí část výdajů státního rozpočtu, vláda nebude moci nakládat se svou peněžní rezervou ani navrhovat navýšení výdajů veřejné správy.

Ještě přísnější postup předpokládá ústavní zákon po dosažení hranice veřejného dluhu odpovídající 57 procentům HDP. V takovém případě bude vláda kromě už zmiňovaných opatření povinna předložit vyrovnaný rozpočet celé veřejné správy. Samosprávy zase nebude moci sestavit své rozpočty se schodkem. Pokud státní dluh dosáhne horní hranici stanovenou zákonem, kabinet požádá parlament o vyslovení důvěry.

Slovenský státní dluh loni dosáhl 41 procent HDP, letos se očekává jeho nárůst na 44,4 procenta výkonu ekonomiky. S dalším zvyšováním podílu dluhu na HDP země se počítá v příštích letech kvůli zpomalení tempa ekonomického růstu a pomalejšího ozdravování veřejných financí.

Zákon o "dluhové brzdě" má také Německo a Polsko, podobnou normu by česká vláda měla projednat do konce roku.

Dluhová krize, která zasáhla zejména Řecko a postihla i další země eurozóny, neminula ani Slovensko. Země pod Tatrami kvůli malému zájmu už v listopadu zrušila aukci státních dluhopisů a státní bondy nenabídne ani příští týden.

O opatření na zvládnutí dluhové krize budou diskutovat šéfové států a vlád Evropské unie na nadcházejícím summitu. Ve hře je například posílení rozpočtového dohledu a posílení finanční disciplíny. Francie s Německem, tedy nejvýznamnější evropské ekonomiky, volají po změně unijních smluv. Chtějí také prosadit automatické sankce pro "rozpočtové hříšníky".

boa vju

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK