Zahraniční dluh Česka ve 3. čtvrtletí klesl pod dva biliony korun

Zahraniční závazky s původní splatností delší než jeden rok tvoří 76,6 procenta celkových dluhových pasiv. Zahraniční závazky podnikového sektoru zaujímají 48,3 procenta celkové zahraniční zadluženosti. "Pokles zahraničních závazků podnikového sektoru souvisel především se snížením čistých závazků tuzemských dceřiných společností vůči zahraničním přidruženým podnikům," uvedla ČNB.

Pokles stavu zahraniční zadluženosti byl patrný i u ostatních sektorů. V bankovním sektoru se splácely krátkodobé vklady a dlouhodobé finanční půjčky. Bankovní sektor včetně ČNB má podíl na zahraničním dluhu 22,9 procenta.

Pokles zahraničního zadlužení vládního sektoru je důsledkem snížení stavu vládních dluhopisů v držbě zahraničních investorů. Zahraniční závazky vládního sektoru naplňují 28,8 procenta celkové zahraniční zadluženosti.

"Ve struktuře zahraničního dluhu se pokles stavu zahraničních závazků v nejvyšší míře promítl v poklesu podílu mezipodnikových půjček v rámci PZI (přímých zahraničních investic) a ve snížení vkladů nerezidentů. Nejvíce používané instrumenty jsou dluhopisy a půjčky (66 procenta zahraničního dluhu)," dodala banka.

Podíl soukromého sektoru na dlouhodobé zahraniční zadluženosti se ve třetím čtvrtletí nezměnil, a činí tak 46,1 procenta. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu se splatností nad jeden rok.

Schodek investiční pozice ČR vůči zahraničí ve třetím čtvrtletí klesl o 45,5 miliardy Kč na 1,87 bilionu Kč. Poměr schodu investiční pozice k HDP se snížil v běžných cenách na 48,7 procenta. Meziročně je schodek investiční pozice rovněž nižší, a to o 60,5 miliardy Kč.