Jak vysoké platí Evropané daně?

02.07.2014 | , Finance.cz
DANĚ


V členských zemích EU je celkové zdanění (měřeno % k HDP) vyšší než v mimoevropských zemích. Jedním z důvodů je propracovanější sociální systém, který je finančně nákladnější. I mezi evropskými zeměmi jsou rozdíly. Podívejme se na ně.

Snižování daňové zátěže na úroveň vyspělých mimoevropských zemí není v Evropě možné. V členských zemích EU je jiné prostřední, jiná úloha státu v ekonomice a jiné nároky občanů na zajištění od státu.

Během let 2002 až 2012 kleslo celkové daňové zatížení ve Švédsku, Slovensku, Chorvatsku a Litvě. Ve většině členských zemí EU však celkové daňové zatížení v daném období stouplo.

Jak se měří daňové zatížení?

Daňové zatížení se vyjadřuje v procentem k hrubému domácímu produktu státu (HDP). Započítávají se všechny daně a povinné platby jako je sociální či zdravotní pojištění. Daňové zatížení neklesá pouze z důvodu poklesu daňových sazeb, ale rovněž z důvodu nižšího daňového výběru. Při ekonomickém poklesu se vybere na daních méně než v minulém roce. Daňový výběr klesá rychleji než HDP. Propracovaná evropská sociální síť je velmi nákladná. Možnosti pro snižování daňového zatížení jsou v Evropě značně omezeny. Při nízkých daních není možné zachovat současné nastavení sociálního systému. Při snížení daňových sazeb je tak nutné snižovat i státní výdaje, což je v zemích EU nesnadné.

Nejnižší zdanění je v Pobaltí

Rozdíly v celkové míře zdanění jsou mezi jednotlivými členskými zeměmi EU poměrně značné. Nízké zdanění je v Pobaltí. Národní ekonomika v Estonsku, Litvě a Lotyšsku stojí na pevných základech, přičemž nízké zdanění výrazně pomáhá rozvoji byznysu. Během ekonomické krize se domácí ekonomiky v uvedených zemích propadly, ceny nemovitostí klesly, ale následně došlo k rychlému ekonomickému oživení. Nízké zdanění přitom zlepšuje podnikatelské prostředí a pomáhá ekonomickému růstu.

Z členských zemí EU bylo za rok 2012 nejnižší daňové zatížení v Litvě (27,2 % k HDP), Bulharsku (27,9 % k HDP), Lotyšsku (27,9 % k HDP), Rumunsku (28,3 % k HDP), Slovensku (28,3 % k HDP) a Irsku (28,7 % k HDP).

Nejvyšší daňové zatížení z členských zemí EU za rok 2012 bylo v Dánsku (48,1 % k HDP), Belgii (45,4 % k HDP), Francii (45,0 % k HDP) a Švédsku (44,2 % k HDP).

Daňové zatížení v Česku (35,0 % k HDP) je 16. nejvyšší z členských zemí EU. V rámci zemí EU je tedy průměrné. Ve dvanácti členských zemích EU je tedy daňové zatížení nižší a v patnácti vyšší než v Česku.

Byznysu pomáhají jednoduché daně

Podnikatelské prostředí ovlivňuje nejenom výše daňových sazeb, ale rovněž srozumitelnost a jednoznačnost daňové soustavy. Evropské firmy a podnikatelé dokážou akceptovat vyšší zdanění než v některých vyspělých mimoevropských zemích, pokud je veškerá daňová agenda jednoduchá. Když výpočet daní, čas strávený vyplněním potřebných formulářů a s potřebnou daňovou povinností, bude co nejkratší. Jednoduché daně šetří čas a peníze. Někdy více než snížení daňové sazby. Cestou maximální vstřícnosti pro podnikání se vydaly v minulosti země Skandinávie. Vyšší daňové sazby jsou kompenzovány jednoduchým, účelným a efektivním státním aparátem a výbornými podmínkami pro podnikání. Veřejný sektor funguje znamenitě.

Dánsko - země s výbornými podmínkami k životu, i když s vysokými daněmi

Přestože je celkové zdanění v Dánsku nejvyšší z členských zemí EU, tak je malé Dánsko v mnoha ekonomických žebříčcích na medailových pozicích. Ve většině renomovaných ekonomických a sociologických studiích najdeme Dánsko v první desítce zemí s nejlepšími podmínkami pro život. Dánská hospodářská výkonnost je obdivuhodná. Dánsko patří mezi nejsvobodnější a nejbezpečnější země světa. Ekonomika je orientována na znalosti, dovednosti a inovace. Nízká povinná administrativa, fungující justice, minimální obchodní překážky, kvalitní školství a zdravotnictví, to vše jsou důvody, proč patří Dánsko dlouhodobě mezi země s nejlepšími podmínkami k podnikání dle hodnocení Světové banky.

Daňové zatížení v zemích EU (v % k HDP, za rok 2012)

Země

Rok 2002

Rok 2012

Změna

Dánsko

47,9

48,1

0,2

Belgie

45,2

45,4

0,2

Francie

43,3

45,0

1,7

Švédsko

47,5

44,2

-3,3

Finsko

44,7

44,1

-0,6

Itálie

40,5

44,0

3,5

Rakousko

43,6

43,1

-0,5

Lucembursko

39,3

39,3

0,0

Maďarsko

38,0

39,2

1,2

Německo

38,9

39,1

0,2

Nizozemí

37,7

39,0

1,3

Slovinsko

37,8

37,6

-0,2

Chorvatsko

37,9

35,7

-2,2

Velká Británie

34,8

35,4

0,6

Kypr

30,9

35,3

4,4

ČR

34,6

35,0

0,4

Řecko

33,7

33,7

0,0

Malta

30,0

33,6

3,6

Estonsko

31,0

32,5

1,5

Španělsko

34,1

32,5

-1,6

Polsko

32,7

32,5

-0,2

Portugalsko

31,4

32,4

1,0

Irsko

28,3

28,7

0,4

Rumunsku

28,1

28,3

0,2

Slovensko

33,0

28,3

-4,7

Bulharsko

28,5

27,9

-0,6

Lotyšsko

28,6

27,9

-0,7

Litva

29,1

27,2

-1,9

Pramen: Eurostat, Pressmitteilung Nr. 92/2014



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.