Průzkum: Dvě třetiny podniků neuspěly v žádosti o podporu

Firmy ve 43 procentech případů odpověděly, že se již někdy o podporu financovanou z národních nebo evropských zdrojů ucházely, dvě třetiny z nich ale se svojí žádostí neuspěly. Ani mezi zbývající třetinou subjektů, které v účasti o podporu uspěly, nebyli zdaleka všichni uchazeči spokojeni.

"Jen 14 procent z úspěšných uchazečů o podporu uvedlo, že jim poskytnutá pomoc plně nebo alespoň téměř úplně pomohla vyřešit jejich problém," podotkl zpracovatel průzkumu Miloš Brachtl. Naopak více než polovina respondentů se shodla, že k vyřešení podpora přispěla pouze okrajově. Zbývající třetina míní, že podpora přispěla k řešení částečně.

Mezi nejčastějšími důvody zamítnutí žádosti firmy uváděly nižší ohodnocení kvality jejich projektu ve srovnání s ostatními a pozastavení přijímání žádostí pro vyčerpání finančního limitu. "Právě zde spatřuji jednu z hlavních slabin systému poskytování podpor. Ty by měly být nárokové, tedy pokud žadatel splní všechna požadovaná kritéria, měla by mu být pomoc poskytnuta kdykoli během roku, ne pouze do doby, dokud stačí vyčleněné peníze," řekl prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.

Formální nedostatky v podané žádosti byly důvodem pro neposkytnutí podpory pouze v osmi procentech případů, stejně početná skupina respondentů byla odmítnuta kvůli podání žádosti po termínu.

Zajímavé výsledky přineslo zjištění, co firmy odrazuje od podání žádosti. Podle třetiny dotázaných firem je to administrativní náročnost žádostí. V 16 procentech případů firmy uvedly, že jim nevyhovuje zaměření podpory. Vysoké náklady odrazují přibližně dvanáct procent dotázaných, časová náročnost zpracování projektu odradila dokonce o procento více z nich.

U dotazů, do kterých oblastí by měla podpora především směřovat, odpovídající nejčastěji upřednostňovali přístup k finančním zdrojům, podporu technického rozvoje a inovací, zprostředkování obchodních kontaktů a v neposlední řadě také zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

"Očekávali jsme, že bude podstatně větší zájem o programy podporující budování společných nákupních a prodejních organizací. Malé podniky však těžko najdou jiné způsoby jak snížit náklady nebo proniknout na zahraniční trhy než spolupracovat a spojovat se do oborových nebo lokálních sítí," uzavřel Brachtl.