"Energie by měly inflaci v příštím roce zvýšit zhruba o 0,7 procentního bodu za předpokladu stabilizace cen ropy," uvedl ekonom Patria Finance David Marek. Analytička Raiffeisenbank Helena Horská odhaduje dopad růstu cen energií na 0,5 až 0,8 procentního bodu. Lednovou inflaci odhaduje na 3,5 procenta.
Marek předpokládá, že vyšší ceny energií zatíží rodinné rozpočty v průměru zhruba 100 až 120 korunami měsíčně navíc. "Zaměstnanci by si přesto neměli v příštím roce pohoršit, neboť předpokládaný růst mezd v příštím roce v průměru asi o šest procent snadno pokryje zvýšení nákladů na bydlení," doplnila Horská.
Marek zároveň připomněl, že ceny energií ovlivňují výrobní a dopravní náklady prakticky ve všech odvětvích a mohou zvýšit ceny v celé ekonomice. "Zároveň vyšší výdaje za energie omezují výdaje na jiné zboží a služby a pomalejší růst poptávky domácností i firem omezuje tlak na inflaci," doplnil.
Podle dnes zveřejněných údajů o říjnové inflaci vzrostly meziměsíčně ceny o 0,9 procenta. Meziroční inflace v říjnu stoupla na 2,6 procenta ze zářijových 2,2 procenta. Na růst cen měly významný vliv regulované ceny plynu, tepla či poplatků za rozhlas a televizi. Náklady za plyn poslední měsíc stouply o 17,4 procenta, za posledních 12 měsíců o 21,3 procenta. Teplo meziměsíčně podražilo o 3,2 procenta.
Podle nedávných odhadů Energetického regulačního úřadu by od ledna domácnostem mohly stoupnout ceny elektřiny průměrně o deset procent. Vyšší ceny mohou očekávat také velkoodběratelé. ERÚ také předpovídá růst cen plynu. V návaznosti na vyšší ceny plynu mohou ceny zvýšit i teplárny, která teplo vyrábějí právě spalováním zemního plynu.