Analytici: Rozpad koalice může zkomplikovat privatizaci

07.02.2006 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


BRATISLAVA 7. února (zpravodaj ČTK) - Vládní krize na Slovensku po odchodu křesťanských demokratů (KDH) z koalice může podle analytiků zkomplikovat dokončení privatizace některých podniků a přispět ke zvýšení úrokových sazeb. Politická situace ale ekonomiku bezprostředně neovlivní, shodli se oslovení ekonomové. Kvůli rozpadu kabinetu premiéra Mikuláše Dzurindy jen sedm měsíců před řádným termínem parlamentních voleb oslabila slovenská měna.

"Politická krize je nepříjemná pro devizový trh, který reagoval oslabením koruny," řekl analytik ČSOB Marek Gábriš. Koruna vůči euru ztratila zhruba procento a dostala se k 37,70 SKK/EUR. Dopoledne ale měna část ztrát vymazala.

"Možná se zkomplikuje dokončení privatizace podniků," zdůraznil analytik. Rozběhnutý je například prodej nákladního železničního dopravce či většinového podílu státu v regionálních distributorech elektřiny. Vláda se už dříve zavázala, že od dubna až do voleb nepřijme žádné privatizační rozhodnutí.

Samotnou ekonomiku nynější krize vládních stran podle Gábriše neovlivní. "Ekonomika je rozběhnutá vzhledem k dřívějším investicím. Co se týče tempa růstu ekonomiky, výrazněji by ho (politická krize) neměla zasáhnout," dodal.

KDH opustilo vládu poté, co v ní neprosadilo schválení smlouvy s Vatikánem o výhradě svědomí. Smlouvu, která má umožnit věřícím zříci se například práce v neděli, provádění potratů nebo vojenské služby, však odmítla Slovenská demokratická a křesťanská unie premiéra Dzurindy.

"Z hlediska ekonomiky je nejvážnějším důsledkem možné zastavení privatizačního procesu. Jinak se nezdá, že by rozpad vlády měl vážné ekonomické dopady," soudí ekonomové bankovního domu Slovenská sporiteuňa.

Analytici VÚB poznamenali, že rozpad koalice se odrazí ve větší nervozitě na devizovém a peněžním trhu. "Z krátkodobého hlediska bude koruna negativně ovlivněna politickou nejistotou, která zvýší pravděpodobnost dřívějšího a výraznějšího zvýšení úrokových sazeb," uvedli.

Bankovní rada centrální banky už v prosinci a lednu při hlasování jen těsně rozhodla o ponechání klíčových úrokových sazeb na současné úrovni. Slabší koruna totiž zdražuje dovážené zboží, což může zrychlit tempo inflace.

Nynější vláda už nehodlala do konce volebního období prosadit žádné důležité ekonomické reformy. Dzurindův kabinet od nástupu do úřadu v roce 2002 přitom uskutečnil například daňovou reformu včetně zavedení rovné daně ve výši 19 procent, rozběhl reformu v penzijním a sociálním systému.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK