Analytici ekonomický program Strany zelených spíše chválí

Některé body programu jsou vysloveně dobré, zejména snížení celkové daňové kvóty a snížení odvodů sociálního pojištění, řekl analytik PPF Pavel Kohout. Také zrušení minimální daně a zjednodušení podmínek pro podnikání je podle něj rozhodně dobrý nápad. Snížení sociálního a zdravotního pojištění může být jistě příznivým faktorem pro trh práce, souhlasil analytik Atlantik FT Petr Sklenář.

Prosazovaní snížení složené daňové kvóty na 35 procent ale podle něj odpovídá úrovni z let 2003-2004 a nepřineslo by tedy zásadní obrat v úrovni zdanění u nás. V roce 2005 byla daňová kvóta asi 36,3 procenta HDP a letos by měla klesnout na 35,5 procenta, upozornil Sklenář.

Analytik Patria Finance David Marek považuje za problematickou snahu zvyšovat v rámci nepřímých daní pouze zdanění energií. "Ekologická motivace je zřejmá, nicméně z ekonomického pohledu by zvýšení výrobních nákladů z titulu vyšších výdajů za energie mohlo být stejně podvazující konkurenceschopnost jako nadměrné zdanění práce," dodal.

Ekonomická část programu Strany zelených nabízí podle Marka možnost zapojení této strany do koalice spíše napravo od politického středu. Ze stran, které by se podle aktuálních průzkumů volebních preferencí kvalifikovaly do poslanecké sněmovny, se Strana zelených v oblasti ekonomiky nejvíce blíží KDU-ČSL, podotkl.

"Vypadá to, že se zelení alespoň zčásti inspirovali tradičním programem 'aristokratické' části britské Konzervativní strany, která též velmi dbá o přírodu a krajinu," poznamenal Kohout.

Naopak podle Sklenáře obecně program zelených odpovídá klasickému předvolebnímu programu, tj. nedocenění nákladů (zavedení ekologických řešení, financování zdravotnictví, školství a vědy), přecenění výnosů či výrazné proklamace bez navrženého řešení (energetika, snížení byrokracie a korupce).

Strana zelených, která by se podle některých politologů mohla stát černým koněm sněmovních voleb, zahájila ve čtvrtek představením volebního programu oficiální kampaň. Její preference podle několika průzkumů veřejného mínění překročily pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny.