Prezident vetoval zákon o vyvlastnění, je prý v rozporu s Ústavou

12.04.2006 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 12. dubna (ČTK) - Prezident republiky Václav Klaus vetoval zákon o vyvlastnění. Podle jeho názoru je zákon v rozporu s Ústavou i Listinou základních práv a svobod. "Zákon vracím především z toho důvodu, že je paušálním vyvlastňovacím zákonem a že formulace v něm obsažené jsou zneužitelné," uvedl Klaus. Zákon nijak blíže nespecifikuje neurčitý právní pojem "veřejný zájem", který může jako jediný ospravedlnit zásah do Ústavou zaručeného vlastnického práva, dodal.

Podle Listiny základních práv a svobod, předpisu s nejvyšší právní silou, je vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva možné ve veřejném zájmu, a to za náhradu a na základě zákona. Předložený zákon nesplňuje listinou kladené požadavky, napsal prezident předsedovi Poslanecké sněmovny Lubomíru Zaorálkovi ve svém zdůvodnění.

Důvodem je podle Klause i to, že zatímco až dosud je možné na základě stavebního zákona vyvlastňovat pozemky za účelem veřejných staveb, podle nového zákona by bylo možné vyvlastňovat i za účelem soukromé investice. "Úředník, a nikoliv demokratickou legitimitou disponující zastupitel, bude arbitrem mezi dvěma zájmy soukromých subjektů: zájmem stávajícího soukromého vlastníka vyvlastňovaného pozemku, a zájmem soukromého investora, který na něm chce postavit např. svou továrnu. To není přípustné," napsal prezident. "Ze všech těchto důvodů může používání takto pojatého zákona vést k ohrožení výkonu ústavně garantovaných vlastnických práv, která jsou jedním z pilířů naší svobodné a demokratické společnosti. Proto zákon vracím," dodal.

Zákon přijala letos 14. března sněmovna, a to i s návrhy senátorů, kteří v únoru navrhli zákon zpřesnit a doplnit a vrátili ho poslancům. Zákon měl umožnit ve veřejném zájmu vyvlastnění pozemků či staveb za patřičnou náhradu a sloužit měl od příštího roku. Majitelé vyvlastňovaných nemovitostí by tak měli dostat buď finanční odškodnění podle ceny v místě obvyklé podle znaleckého posudku, nikoli už podle cenových tabulek, nebo nově hmotnou náhradu, například nový pozemek.

Stát by tak v zákonu dostal nástroj na urychlení výstavby silnic, dálnic a železnic. Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek při projednávání předlohy v Senátu připomněl, že "návrh zákona sám o sobě nevyvlastňuje vůbec nic", pouze od ledna 2007 stanoví pravidla pro vyvlastnění ve veřejném zájmu. Podle ministra je vyvlastnění chápáno jako krajní zásah do vlastnictví. Zákon proto podle něj přináší garance ve prospěch vyvlastňovaného. Při omezení vlastnického práva, zřízení věcného břemene, bude náhrada poskytnuta ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu," uvedl již dříve ministr.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK