ČNB má obavu z vývoje veřejných rozpočtů

Bankovní rada zvýšila i prognózu inflace. Vyšší prognózovaná inflace je podle zápisu způsobena mírně vyšším růstem regulovaných cen, růstem potravin způsobeným mimo jiné růstem cen zemědělských výrobců a vyššími cenami pohonných hmot.

Mělo by docházet rovněž k růstu spotřeby domácností, který bude souviset s předpokládaným růstem mezd a zaměstnanosti. Proto je podle zápisu s červencovou prognózou a s jejími předpoklady konzistentní postupný růst úrokových sazeb. Hlavní nejistotou prognózy, na které se shodli členové bankovní rady, je přehodnocení stávající pozice ekonomiky v rámci hospodářského cyklu.

Bankovní rada rovněž diskutovala situaci na trhu práce a její dopady do budoucích mzdových a souvisejících inflačních tlaků. "Většina členů bankovní rady se shodla na tom, že se tyto tlaky zatím neprojevují," uvádí zápis. Dochází totiž k poklesu nominálních jednotkových mzdových nákladů, k růstu produktivity práce a k růstu počtu odpracovaných hodin.

Někteří členové rady zmínili jako možný nárůst těchto tlaků především v souvislosti s růstem nominálních mezd, zvýšenou poptávkou po práci a poklesem nezaměstnanosti. Zároveň však bylo konstatováno, že otevřenost naší ekonomiky pro zahraniční pracovníky je faktor, který zpomaluje růst mezd a toto riziko snižuje.

Bankovní rada na svém zasedání na konci července po devíti měsících zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Hlavní sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak vzrostla na 2,25 procenta. Jednání se účastnili všichni členové bankovní rady, z toho čtyři hlasovali pro zvýšení sazeb a tři pro ponechání sazeb bez změny. Ke zvýšení sazeb centrální banka přistoupila kvůli obavám z hrozícího růstu inflace, což potvrzuje i záznam z jednání. Úrokové sazby v ČR se přesto drží na nejnižší úrovni v celé Evropské unii.