Ceny ropy zvolna rostou, záležet bude na dalším postoji Íránu

22.08.2006 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Londýn 22. srpna (ČTK) - Ceny ropy na světových trzích setrvávaly v blízkosti pondělních hodnot, večer se ale začaly zvolna zvyšovat. O jejich dalším vývoji zřejmě rozhodnou další kroky Íránu, který chce dál obohacovat uran, i když částečně naznačil ochotu spolupracovat se světovými mocnostmi. Americká lehká ropa se prodává za zhruba 72,70 USD, Brent stojí kolem 73,40 USD za barel.

Írán je čtvrtým největším vývozcem ropy na světě a pokud by se spor mezi ním a světovými mocnostmi vyostřil, trh s ropou by podle pozorovatelů mohl vážně utrpět. Šest zemí Íránu nabídlo spolupráci v oblasti jaderného výzkumu, pokud se Írán vzdá jaderného programu. Írán sice na nabídku dnes odpověděl, jeho přesný postoj ale zatím není znám.

Představitelé Íránu uvedli, že se jaderného programu nevzdají, i když tím země riskuje sankce ze strany mezinárodního společenství. Írán tak prozatím pouze sdělil, že je připraven začít o nabídce Západu vážně jednat.

Cena ropy se výrazně zvýšila v posledních dvou dnech, tedy v pondělí a v pátek. "Spotřebitelé ropy už počítají s vyšší pravděpodobností narušení zásobování, čím déle bude trvat spor o jaderný program," řekl správce fondů ve společnosti Royal London Asset Management Ivor Pether. Spor se podle něj povleče dlouho a trh už s tím počítá.

Rada bezpečnosti OSN požaduje, aby Írán svůj jaderný program zastavil, a to nejpozději do konce srpna. Na trhu nyní panují obavy, že pokud Írán nevyhoví požadavku, mezinárodní společenství na něj uvalí sankce, které se mohou týkat i vývozu ropy. Jednou z možností je i to, že Írán sám pozastaví vývoz a využije tak ropu jako zbraň. Írán vyváží zhruba dva miliony barelů ropy denně, což je objem, který je na trhu znát.

"Hlavním rizikem pro trh s ropou je to, že se blížíme okamžiku, kdy už na trhu nemusí být ropa z Íránu," poznamenal analytik Tobin Gorey z finančního ústavu Commonwealth Bank of Australia.

Analytici upozorňují, že Írán už se na uvalení hospodářských sankcí připravuje a počítá s tím, že by případné sankce byly postupné. Tedy že by začaly například omezením pohybu osob a pokračovaly zmrazením aktiv Íránu v západních bankách. Obecně se ale má také za to, že příliš ochoty k sankcím nebude mít Rusko, Čína a řada zemí Evropské unie, kterým záleží na tom, aby nebyly narušeny kontrakty na vývoz ropy z Íránu.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK