Vicenová: Stát by neměl finančně podporovat výrobu biopaliv

Vicenová novinářům řekla, že předchozí vláda se tímto problémem již několikrát zabývala, avšak o jeho řešení nerozhodla, takže Česko se dostalo při zavádění biopaliv do časového skluzu. Podle Vicenové jsou nyní na stole tři varianty. Buď nechat cestu volnému trhu, tedy zapojení jakéhokoliv výrobce a prodejce, nebo je možné zavést podporu výroby pomocí vratky části spotřební daně, anebo podpořit zemědělce jako producenty výchozích surovin. "Moje podpora patří první variantě," uvedla Vicenová, podle které by bylo nejprůhlednější a nejkorektnější zavést systém bez nároku na podporu.

Cena paliv s biosložkou by se sice kvůli tomu podle Vicenové zvýšila, ale dotace by na druhou stranu nezatížily státní rozpočet. "Kalkulace (zvýšení ceny biopaliv bez státní podpory) se liší, ale pohybují se v řádu několika desetníků (na litr pohonné hmoty). Je to samozřejmě nepříjemné, ale jiným způsobem bychom museli nejméně tentýž objem financí investovat z kapes daňových poplatníků. Není perpetum mobile. Jiný způsob řešení by nebyl v žádném případě levnější pro rozpočet této republiky a kapsy poplatníků," uvedla.

Agrární komora podle dřívějšího vyjádření jejího prezidenta Jana Veleby ale považuje za nepřijatelné, aby biopaliva nedostala tak jako ve většině okolních zemí státní podporu. Pro variantu bez dotací se vyslovil dřívější ministr zemědělství Jan Mládek. Při konzultacích s ČR ji preferovala i Evropská unie. Na druhé místo zařadila dotace výrobcům. K původně zamýšlenému systému vratky spotřební daně se EU kvůli některým podmínkám stavěla negativně.

Od programu přimíchávání biosložky do benzinů si zemědělci slibují odbyt zejména pro půl až tři čtvrtě milionu tun obilí, ale i dalších plodin: řepy a kukuřice. Tyto plodiny by se měly zpracovávat na biolíh do benzinů. Řepka se zase zpracovává na metylester řepkového oleje, přidávaný do nafty.

Výrobci metylesteru již v ČR fungují řadu let, jejich produkce jde ale poslední dobou hlavně na vývoz. Naproti tomu lihovary na biolíh se teprve staví. Například Cukrovary TTD založily společnost Agroetanol TTD, která buduje lihovar na produkci biolihu z řepy. Výrobu má zahájit prvního října. Podle generálního ředitele Cukrovarů TTD Oldřicha Reinbergra je státní podpora nezbytná pro vyrovnání rozdílu mezi cenou fosilních paliv a biopaliv. Její potřeba bude jen dočasná, protože ropa stále zdražuje, podotkl. Nepodporovat biosložku vůbec by podle něj byla výhradně česká cesta a ztížila by rozjezd programu.

Největší domácí výrobce MEŘO, ústecká Setuza, podle svého vyjádření dotace nepotřebuje, bude-li zavedeno plošné povinné přimíchávání biopaliv. Naftu to zdraží o několik desetníků, což není při současné úrovni a výkyvech cen nafty významné, řekla již dříve ČTK mluvčí Setuzy Marie Logrová.

Pro rafinerie představuje přidávání biosložek značné problémy ekonomické i technické, upozornil předseda České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Ivan Ottis. Přes růst cen ropy podle něj biolih i MEŘO zůstávají dražší než fosilní paliva a na pokrytí rozdílu požadují rafinerie kompenzace. Přednost dávají vratce spotřební daně, která je v 15 evropských zemích. Zavedení biopaliv bez dotací je podle Ottise přijatelné, jen pokud podpory nebudou i v okolních zemích. Společnost Čepro zase podle obchodního ředitele Jana Duspěvy podporuje přímé dotace výrobcům biopaliv.

Aby biopaliva nezvedla ceny benzinů, stála by vratka spotřební daně příští rok státní rozpočet podle propočtů 1,2 až 2,3 miliardy korun a dotace výrobcům asi 1,06 až 2,03 miliardy korun.

Mezi priority nové ministryně patří čerpání peněz z nového Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a příprava na české předsednictví EU. K jejím prvním krokům pak bude patřit práce na rozpočtu ministerstva zemědělství na příští rok, kde bude usilovat o jeho posílení proti dosavadnímu návrhu. Ministerstvo zemědělství původně chtělo na příští rok 28 miliard korun. V návrhu ministerstva financí mu zatím bylo přiděleno 13,4 miliardy s tím, že dalších 6,05 miliardy je pro resort vyčleněno ve všeobecné pokladní správě. MZe žádá posílení rozpočtu o sedm miliard.

Vicenová uvedla, že její prioritou je dostatek peněz na spolufinancování evropských fondů a usilovat bude také o maximální možnou výši přímých plateb. Pokud stát plně využije možnosti jejich dorovnání, mohou tyto základní farmářské dotace činit příští rok 70 procent úrovně, kterou dostávají farmáři ve starých členských zemích unie. Vicenová chce podporu ministerstva zaměřit také například na propagaci kvalitních českých potravin.