Vicenová vládě navrhne, aby stát nedotoval výrobu biopaliv

Program podpory výroby biopaliv projednávaly již předchozí vlády, které ale o jeho podobě nerozhodly. Ministři uvažovali o dotacích pro výrobce biopaliv, či o vratce spotřební daně, která je zavedena v řadě zemí Evropské unie. "Poprvé nyní zazní z úst ministryně Vicenové jednoznačné doporučení schválit variantu zavedení biopaliv zcela bez jakýchkoliv dotací a finančních podpor," uvedl Roldán.

Podle Vicenové je tato varianta jednoduchá a transparentní. "Není tam žádný prostor pro případnou korupci. Odpadá také nutnost zdlouhavého procesu notifikace, tedy schválení systému ze strany Evropské komise. To je důležitější tím spíše, že kvůli předchozímu váhání jsme se dostali do nebezpečného skluzu. Celou záležitost musíme vyřešit urychleně," zdůvodnila své rozhodnutí Vicenová.

Variantu bez podpor podle Vicenové preferuje Evropská komise. "V neposlední řadě toto řešení nevyžaduje nároky na státní rozpočet, které se u ostatních variant pohybují v rozmezí 1,06 až 2,3 miliardy korun ročně," upozornila Vicenová. Pokud stát nebude podporovat výrobu biopaliv, tak litr benzinu a nafty s jejich příměsí podle Vicenové podraží o několik desetihaléřů.

Agrární komora podle jejího prezidenta Jana Veleby ale považuje za nepřijatelné, aby biopaliva nedostala tak jako ve většině okolních zemí státní podporu. "Pokud to nebude náš stát dotovat, tak tuzemská výroba nebude konkurenceschopná a biolíh by se nenastartoval. Tento názor (ministryně Vicenové) naprosto odmítám," řekl minulý týden ČTK Veleba, podle kterého hrozí riziko, že by se do pohonných hmot nakonec přimíchával levnější biolíh dovážený ze zemí, kde jeho výrobu podporuje stát.

Pro variantu bez dotací se dříve vyslovil ministr zemědělství Jan Mládek. Při konzultacích s ČR ji preferovala i Evropská unie. Na druhé místo zařadila dotace výrobcům. K původně zamýšlenému systému vratky spotřební daně se EU kvůli některým podmínkám stavěla negativně.

Od programu přimíchávání biosložky do benzinů si zemědělci slibují odbyt zejména pro půl až tři čtvrtě milionu tun obilí, ale i dalších plodin: řepy a kukuřice. Tyto plodiny by se měly zpracovávat na biolíh do benzinů. Řepka se zase zpracovává na metylester řepkového oleje, přidávaný do nafty.

Výrobci metylesteru již v ČR fungují řadu let, jejich produkce jde ale poslední dobou hlavně na vývoz. Naproti tomu lihovary na biolíh se teprve staví. Například Cukrovary TTD založily společnost Agroetanol TTD, která buduje lihovar na produkci biolihu z řepy. Výrobu má zahájit prvního října. Podle generálního ředitele Cukrovarů TTD Oldřicha Reinbergra je státní podpora nezbytná pro vyrovnání rozdílu mezi cenou fosilních paliv a biopaliv. Její potřeba bude jen dočasná, protože ropa stále zdražuje, podotkl. Nepodporovat biosložku vůbec by podle něj byla výhradně česká cesta a ztížila by rozjezd programu.

Největší domácí výrobce MEŘO, ústecká Setuza, podle svého vyjádření dotace nepotřebuje, bude-li zavedeno plošné povinné přimíchávání biopaliv. Naftu to zdraží o několik desetníků, což není při současné úrovni a výkyvech cen nafty významné, řekla již dříve ČTK mluvčí Setuzy Marie Logrová.

Pro rafinerie představuje přidávání biosložek značné problémy ekonomické i technické, upozornil předseda České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Ivan Ottis. Přes růst cen ropy podle něj biolíh i MEŘO zůstávají dražší než fosilní paliva a na pokrytí rozdílu požadují rafinerie kompenzace. Přednost dávají vratce spotřební daně, která je v 15 evropských zemích. Zavedení biopaliv bez dotací je podle Ottise přijatelné, jen pokud podpory nebudou i v okolních zemích. Společnost Čepro zase podle obchodního ředitele Jana Duspěvy podporuje přímé dotace výrobcům biopaliv.