Jednání o maximální pracovní době v EU opět zkrachovala

EU je v současnosti povolena maximální pracovní doba 48 hodin týdně. Politici se ale nedokážou shodnout na tom, za jakých podmínek může zaměstnavatel získat výjimku z tohoto týdenního stropu a překročit ho.

Zhruba polovina členů v čele s Francií požaduje ve jménu ochrany pracujících odbourávání výjimek, druhá polovina v čele s Británií to odmítá ve jménu svobody výběru a ekonomické soutěže. Británie si přitom původně vymohla možnost individuálních dohod mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ale ty se mezitím rozšířily do 23 členských zemí. Francie, Itálie, Španělsko, Řecko a Kypr odmítají Británii přiznat jakékoliv výjimky a jsou kvůli tomu rozhodnuti zablokovat jakýkoliv kompromis.

Špidla dnes pohrozil, že Evropské komisi nezbude nic jiného než se všemi 23 zeměmi zahájit takzvanou infringement procedure (proceduru pro porušení práva). Týká se to zřejmě i České republiky, která uplatňuje výjimku na vedlejší pracovní poměr.

Unii tlačí k dohodě o nových pravidlech rozsudky Evropského soudního dvora, který hrozí vážnými dopady na státní rozpočty. Lucemburský soud totiž s odvoláním na nynější evropskou legislativu dává za pravdu zdravotníkům, žalujícím nemocnice za to, že jim neproplácejí celý čas pracovní pohotovosti jako práci; podobný problém může nastat s hasiči, vojáky a podobně.

Osud celé směrnice o maximální pracovní době nyní "visí ve hvězdách". Němci, kteří budou EU předsedat od Nového roku po dalších šest měsíců, se tímto problémem nechtějí zabývat. Finové celou věc uzavřít zřejmě nestihnou.